Detail

Popis

---

Jutovník tobolkatý je jednoletá rostlina vysoká 2 až 4,5m, průměr stonku je 1,5 až 2,5cm.

Listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčitě kopinaté, se dvěma nápadnými, kolmo od řapíku odstávajícími zuby.

Květy jsou bledě žluté, jednotlivé nebo po několika se svazečku, vyrůstají proti listům a připomínají květ naší lípy.

Semena jsou poměrně velká, čokoládově hnědá, uzavřená v kulovité, na horním konci poněkud smáčklé pětipouzdré tobolce.

Čeleď:
Tiliaceae – lípovité

Původ:
Kultura jutovníku pochází z Indie.

Výskyt:
První zmínky o jutě jsou známy v Evropě z roku 1828. ve druhé polovině 19. století se továrny na zpracování jutového vlákna rozšířily ze Skotska do Anglie, Belgie, Francie, Německa a Rakouska.

Pěstování:
Jutovník je rostlina výhradně subtropická, nedá se proto pěstovat v našich podmínkách- vyžaduje hluboké, písčitojílovité půdy bohaté na živiny a teplotu vzduchu 15 až 32°C s vlhkostí vzduchu 70 až 90%. Nižší teplota a vlhkost vzduchu způsobuje pomalý růst a předčasné kvetení, což zhoršuje kvalitu vláken.

Semena se vysévají od března do začátku května, hustě. Když vzejdou, rostliny se jednotí na vzdálenost asi 10cm, aby se nerozvětvovaly. Porost se musí několikrát vyplít.

Sklízíme brzy po odkvětu, asi za 25 dní po výsevu, srpy nebo noži, kterými rostliny seřezáváme nízko nad zemí, nebo je vytrháme celé. Sklizené rostliny se odlišují, suší a smáčejí, až je možné lýkové vlákno snadno oddělit ze stonku. Získaná vlákna se opět máčejí a suší, usušená jsou lesklá, šedá až žlutohnědá, nedají se bělit, ale dobře se barví a impregnují.

Největší množství juty se zpracovává na pytlovinu nebo používá k výrobě příze pro oděvnický průmysl, na koberce, závěsy, potahoviny a provazy. Používá se také při výrobě linolea a v papírenském průmyslu jako levný obalový materiál.