Zpět na seznam

Jiřinka proměnlivá

Dahlia variabilis

Detail
Kategorie Trvalky
Výška rostliny od 30 cm do 1 m
Barvy rostliny žlutá, červená, oranžová, fialová, bílá, růžová, Nažloutlá, oranžovožlutá, žlutobílá, narůžovělá, žlutozelená, červenobílá
Tvary rostliny okolík
Barvy listů zelená
Tvary listů zpeřené
Typy listů listnaté, opadavé
Měsíce kvetení Červenec, Srpen, Září, Říjen
Požadavky rostliny slunce, vlhko, teplomilná, lehké půdy, propustné půdy, nenáročné, humózní půdy
Použití rostliny do vázy, skupinové výsadby
Popis

V některých zemích souvisí jméno jiřinek se jménem Georg- Jiří. Plané jiřinky objevil ve roce 1784 v Mexiku ředitel tamní botanické zahrady Cervantes a rok nato je poslat do botanické zahrady v Madridu. Tam druh popsal botanik A.J.Cavanilles a pojmenoval ho na počest švédského botanika A. Dahla. V roce 1795 se jiřinky dostaly do Německa a prof. Willdenow druh znovu popsal a pojmenoval tentokrát podle prof. J.A. Georga - Georgiana. V roce 1818 ho do třetice popsal další německý botanik K. Sprengel a pojmenoval ho Georgia. Platné je ale pojmenování Dahlia.
V 19. století využili šlechtitelé velké barevné a tvarové proměnlivosti květů (úborů). Dodnes bylo vyšlechtěno několik tisíc kultivarů. Jsou šlechtěny klasickými metodami i novodobou technikou, ozařováním (radiačním šlechtěním).
Kultivary se dělí na dvě skupiny:
1. jednoduše kvetoucí kultivary se člení na vysoké do 50cm (tzv. miňonky) a vysoké nad 50cm.
2. plnokvěté kultivary se dělí na anemonkovité, pivoňkovité, leknínovité, dekorační ( s květy i přes 23cm v průměru), pomponkovité, kaktusovité, polokaktusovité, okružovité, orchidejovité a různosti.
Jiřinky jsou vytrvalé byliny, vysoké 30 až 150cm, s přímou větvenou lodyhou. Pod zemí mají hlízovitě ztlustlé kořeny s přezimujícími orgány. Listy původního druhu byly jednoduše lichozpeřené, dnešní kultivary mají listy složitě členěné, tmavě zelené, někdy s fialovým nádechem. Proměnlivost květů je příznačná. Původní druh měl úbory jednoduché, rozlišené na terč a paprsek, dnes převažují plnokvěté kultivary všech barev a odstínů s výjimkou modré. Kvetou koncem července až do zámrazu. Plodem jsou nažky.

Čeleď:
Asteraceae - hvězdicovité

Pěstování:
Hlízy jiřinek vysazujeme koncem dubna a začátkem května tak, aby nadzemní orgány vyrašily po „ledových mužících“. Jiřiny vyžadují slunné stanoviště a propustnou čerstvou půdu. Nesnášejí přemokření. Odkvetlé úbory musíme hned odstranit, pak rostliny pokvetou déle. Po prvních podzimních mrazech se odřežou lodyhy a hlízy se vyryjou. Ukládají se při teplotě okolo 5 stupňů, do písku nebo rašeliny.

Množení:
Jiřinky množíme dělením trsů hlíz před jarní výsadbou nebo vrcholovými řízky, odebranými z hlíz narašených v zimě ve skleníku.
Nové fotografie rostlin