Detail

Popis

---

Řecké „hepar“ znamená játra. Hepatica byla rostlina používající se k léčení jaterních onemocnění. Přímá souvislost ani účinky ale nebyly nikdy prokázány. Kdysi se věřilo, že své náleží ke svému, a že třeba žlutokvěté rostliny léčí žloutenku. Pokud jde o jaterník, vzhled jeho trojlaločných listů připomínal tvar jater a jejich laloků. Podle toho dostala rostlina vědecké jméno.
Jako samostatný rod byl jaterník popsán v roce 1754. Potom byl po určité období zahrnován do rodu Anemone - sasanka. Dnešní botanika zná asi 6 druhů rodu Hepatica, rostoucí převážně na severní polokouli.
Jaterník trojlaločný je typická hájová rostlina, rostoucí převážně v listnatých lesích, v lesních pláštích a v lískových křovinách, nejvíce v pahorkatině a v horském stupni, ale jen do výšky 100 metrů n.m.
V zahradách se pěstují různé odchylky, některé popsané jako kultivary, např. plnokvětý modrý ´Plena´, karmínově červený, plnokvětý ´Rubra Plena´ aj. V přírodě rostou bělokvětí i růžovokvětí jedinci. Kromě nich se občas pěstuje jaterník sedmihradský (Hepatic transsylvanica), jehož listy jsou na okraji zubaté až laločnaté.
Jaterníky jsou vytrvalé byliny se šikmým podzemním oddenkem. Listy rostou v přízemní růžici a často přezimují, čepel listů je většinou trojlaločná. Květonosné stonky někdy vyrůstají již koncem zimy a v předjaří a nesou jednotlivé květy se zvláštním zeleným listencovitým útvarem, který připomíná kalich. Základní barvou květů je modrá, na rubu světlejší. Kvete v březnu a dubnu. Plody jsou zobákovité nažky.

Čeleď:
Ranunculaceae - pryskyřníkovité

Původ:
Jaterník trojlaločný pochází z Evropy, kde roste v všude kromě Velké Británie a jižní Evropu.

Pěstování:
Jaterníky nejlépe rostou pod korunami stromů, v polostínu ve vlhčí humózní půdě. Po vysazení se s trsy nesmí více let manipulovat, aby zmohutněly a pravidelně kvetly.

Množení:
Množí se dělením trsů (kultivary) nebo semeny.

Použití:
Jaterníky se vysazují nejen jako jarní květiny, ale i jako půdopokryvné rostliny do polostinných partií.