Detail

Popis

---

Hulevník lékařský je nižší, jednoletá bylina.

Drobné šešule jsou pevně přitisklé k lodyze a v době zralosti pukají dvěma chlopněmi, které hned neopadávají, ale ještě dlouho bývají připevněny na vrcholu blanité přepážky.

Plody jsou úzce klínovité, chlopně mají několik vyniklých podélných nervů, jsou matné, krátce, hustě a přitiskle chlupaté a jsou špinavě hnědé barvy. Jsou asi 1 cm dlouhé a 0,15 cm široké a obsahují asi deset semen. Jedna rostlina může produkovat až několik tisíc semen.

Semena mají tvar proměnlivý, vejcovitý, kvádrovitý nebo nepravidelný. Na boku je po celé délce semena patrný kořínek, oddělený rýhou, na bázi je vystouplý, světlý semenný pupek. Osemení je hladké, matné nebo slabě lesklé, světle hnědé nebo rezavé barvy. Semena jsou průměrně 1,5 mm dlouhá a 0,8 mm široká.

Klíční listy jsou oválné, čepele mají asi 5 mm dlouhé, řapíky jsou asi v délce čepele a na okraji lysé až řídce chlupaté. První listy jsou střídavé a vyrůstají v růžici, jsou postupně tvarově diferencovány. První listy je okrouhlý, s nepravidelně chobotnatým okrajem, čepele mají asi 10 mm v průměru, další listy jsou lyrovité, peřenosečné, s velkým, okrouhlým konečným úkrojkem a většinou s jedním párem úkrojků postranních, u dalších listů s více páry. Konečný úkrojek bývá na okraji nepravidelně chobotnatý až nevýrazně pilovitý. Řapíky listů jsou asi v délce čepelí, které mají vyniklou žilnatinu. Listy jsou na čepelích i na řapících chlupaté.

Čeleď:
Brassicaceae – brukvovité

Výskyt:
Tato středomořská rostlina dnes roste téměř po celé světě, na cestách, úhorech, pustých místech, na zdech, sídlištích, roste jako plevel ve víceletých pícninách, obilinách, zejména ozimých, v okopaninách i v zelinářských kulturách z nížiny až do podhůří.

Množení:
Rostlina se množí generativně semeny, která zrají od července do pozdního podzimu a vydrží z velké části na rostlinách přes zimu. Klíčí na podzim, ale hlavně už v březnu.

Použití:
Dříve se rostlina používala v lidovém léčitelství a někde se z mladých listů připravoval salát a ze semen hořčice. Ve větším množství je z pícninářského hlediska škodlivý, zhoršuje kvalitu mléka i mléčných výrobků a může působit otravy zvířat.