Detail

Popis

---

V Jižní Americe roste asi 30 druhů tohoto rodu, v zahradách se s nimi setkáme jen zřídka. Byly většinou výchozím materiálem k vyšlechtění mnoha různotvarých kultivarů.
Z kulovité cibule vyrůstá kolem šesti mečovitých, až 50cm dlouhých listů. Květy jsou hvězdicovité až zvonkovité široce otevřené, v počtu 5 -12, vytvářejících klas. Květy se třemi úzkými, nazpět ohnutými bliznami mají u vyšlechtěných kultivarů různé barvy, od bílé s karmínovým středem přes žlutou s fialovým středem až po fialové nebo karmínové se světle oranžovým středem. Duhovnice vykvétají počátkem léta.
Cibule je kulovitá, drobná s hladkým nebo vláknitým povrchem. Listy jsou úzké, mečovité, až 50cm dlouhé. Květy se otevírají jen za slunečného počasí, u původního druhu mají měděně zelenou barvu s tmavě červeným středem a s modrozelenými skvrnami. Plod je blanitá tobolka. Rostlina měří v době květu 50 -70cm. Kvete od května do června. Je to velmi choulostivá rostlina, která ve středoevropských podmínkách nevydrží dlouho. Ixia hybridy nejsou tak citlivé, ale vyžadují zvýšenou péči.


Čeleď:
Iridaceae - kosatcovité

Původ:
Duhovnice pochází z Jižní Afriky.

Pěstování:
Při venkovním pěstování vyžadují rostliny lehčí písčitou půdu s dobrou zásobou živin a teplé, osluněné stanoviště. Cibule se vysazují pozdě na podzim, v listopadu nebo začátkem prosince. Sázíme je do hloubky 8 -10cm a ve vzdálenosti 6 -10cm od sebe. Na zimu potřebují rostliny přikrývku. Po odkvětu v srpnu vyjmeme cibule ze země a až do nové výsadby je skladujeme v suchu a chladnu.

Množení:
Duhovnici množíme ze semen, nebo z postranních cibulek, které při sklizni dospělých cibulí oddělíme a sázíme teprve zjara do humózní půdy,která musí být kyprá a nezaplevelená.