Detail

Popis

---

Čekanka obecná je vytrvalá bylina s válcovitě kůlovým kořenem a lodyhou, hlavně v hořejší části rozkladitě větevnatou 15 -150cm vysokou, ztuha vzpřímenou, tuhou a hranatou, lysou nebo častěji štětinatě chlupatou.

Listy jsou lysé nebo vespod s tuhými chlupy, nejspodnější jsou řapíkaté, kracovitě laločnaté. Dolní lodyžní listy se podobají předcházejícím, ale přisedají uťatou nebo hrázovitou bází, hořejší listy jsou podlouhlé až kopinaté, přisedají uťatou nebo srdčitou bází.

Květenství tvoří úbory, konečné nebo úžlabní, jednotlivé nebo po několika pohromadě, postranní jsou přisedlé nebo velmi krátce stopkaté, konečné sedí na kuželovité, až 7cm dlouhé stopce.

Drobné kvítky, které sedí na společném lůžku tvoří dohromady miskovité květenství, tzv. úbor, který se podobá jednomu velkému květu. Naspodu úboru stojí listeny ve dvou řadách a tvoří tzv. zákrov, který drží kvítky pohromadě, chrání je, dokud se nevyvinou. Jednotlivé kvítky mají spodní semeník složený ze dvou plodolistů, ale o obsahuje jen jedno vajíčko. Na vrcholu semeníku je řada nepatrných, sotva viditelných štětinek, které představují kalich.

Koruna je jazykovitá, složená z trubky květní a jazykovitého úzkého uštu. Tyčinek je pět, jejich prašníky jsou dohromady slepeny v rourku, kterou volně prochází čnělka, rozdělená na konci ve dvě bliznová ramena.

Úbory měří 3 -4cm v průměru, vespod jsou podepřeny zákrovními lístky štětinatě brvitými a často žláznatými. Vnitřní listeny jsou podlouhle kopinaté, vzpřímené, vnější vejčité, o polovinu kratší a odstávající od úboru. Kvítky, které úbor skládají, jsou jazykovité, světle modré, zřídka bílé nebo růžové, na rubu žláznaté. Semeník se za plodu mění v obvejčitou nažku s úzkým, štětinatým lemem.

Čekanka obecná kvete od července do září.

Čeleď:
Compositae (Asteraceae) – složnokvěté (hvězdicovité)

Výskyt:
Čekanka obecná roste u cest, na mezích, na pastvinách a náspech, na jiných pustých místech z nížiny až do podhoří. Vyskytuje se téměř v celé Evropě, severní Africe, na východ sahá do Přední Asie až k Bajkalskému jezeru. Zplaněle roste ve východní Asii, Jižní Americe, jižní Africe a na Novém Zélandu.

Použití:
Čekanka se od pradávna používá v lidovém lékařství. Z pražených kořenů nekvetoucích rostlin se připravuje náhražka kávy nebo přísada do kávy (cikorka). U nás se rostlina pěstuje zejména v Polabí. Semena se vysévají v dubnu a kořeny se sklízejí pozdě na podzim jako u cukrovky. Cikorka je známá asi od roku 1600. v západní Evropě a hlavně v Belgii i Itálii, se pěstuje čekanka pro list, který chutná nahořkle a pojídá se jako salát.