Detail

Popis

---

Boží květ zahradní je přirovnáván k bramboříkům. V Severní Americe roste asi 12 druhů rodu Dodecatheon. Boží květ zahradní je nejrozšířenější. V Evropě se pěstuje od roku 1744, kdy byl přivezen do Londýna. V evropských zahradách brzy zdomácněl i přes určitý handicap, kterým je každoroční zatahování krátce po odkvětu. Boží květy tak patří k rostlinám pozdního jara, a přestože ve volné půdě za několik let vytvoří velké trsy, v druhé polovině léta je jejich místo v zahradě prázdné.
Z ostatních druhů se méně často pěstují Dodecatheon jeffreyi, Dodecatheon hedersonii, Dodecatheon radicatum a několik kříženců.
Boží květy jsou vytrvalé byliny se svazčitými, mírně dužnatými kořeny. Brzy po jarním rašení vytvářejí přízemní růžice slabě dužnatých bledě zelených listů, z jejichž středu pak vyráží až 40cm vysoký květní stvol s jedním nebo několika květy (u starších rostlin i více než 10 květů). Základní barva květů je růžová, s kresbou při bázi květu. Barva květů je variabilní, z výsevu vzejdou rostliny bledě růžové i výrazně tmavě karmínové. Kvetou v květnu a v červnu. Plod je tobolka.

Původ:
Boží květ zahradní pochází z východní oblastí Severní Ameriky, např. z Virginie.

Pěstování:
Rostliny vyžadují polostinné místo, osluněné např. jen polovinu dne a propustnou, hlinitou, humózní půdu, mírně vlhkou. Ponechají-li se více let na místě bez zásahu, vytvoří dceřiné, dobře oddělitelné růžice.

Množení:
Boží květy množíme postranními růžicemi i semeny, ze kterých se získá potomstvo s květy různých odstínů.