Detail

Popis

---

Tsuga kanadská je strom dorůstající do výšky 30m, má široce kuželovitou korunu a dlouhé převislé větve.
Tsugy jsou stálezelené jehličnaté stromy, zpravidla se skořicově červenohnědou, hluboce brázditou borkou na průběžném kmeni, ze kterého téměř vodorovně, někdy převisle a nepravidelně vyrůstají větve. Vrchol stromu bývá často ochable převislý. Samčí šištice vyrůstají jednotlivě v úžlabí na větévkách z minulého roku, jsou krátce stopkaté, kulovité nebo válcovité. Samičí šištice vyrůstají na koncích loňských větévek. Šišky jsou jednotlivé, velmi drobné, vzpřímené, za zralosti převislé a nerozpadavé. Podpůrné šupiny jsou kratší než plodní. Šišky a semena dozrávají v prvním roce na podzim, ale zůstávají na stromě minimálně do následujícího roku. Semena mají křídla a malý pryskyřičnatý měchýřek.
Jedlovec kanadský má tmavozelené jehlice, na lícní straně bez průduchů, na okraji jemně pilovité, což je patrné jen pod lupou. Při bázi jsou nejširší a ke špičce se zužují. Na rubu mají dvě řady nápadných bílých pruhů, tvořených průduchy. Pupeny jsou vejčité a na konci špičaté.
Asi deset druhů tsug či jedlovců roste ve východní Asii (slovo tsuga je japonského původu), a v Severní Americe. V třetihorách rostly tsugy také v Evropě – v Polsku a v Západních Karpatech.
Jedlovec roste ve smíšených lesích od 750m n.m. Do Evropy přivezl semena tohoto stromu P. Collinson v roce 1736, všeobecná introdukce do Evropy se datuje od 19. století.

Čeleď:
Pinaceae – borovicovité

Původ:
Jedlovec kanadský pochází z východních států USA, od jihovýchodní Kanady roste po Alabamu a Severní i Jižní Karolínu a na západě po skalnaté hory.

Pěstování:
Jedlovec kanadský roste v chladnějších a vlhkých polohách.

Použití:
Dřevo tohoto stromu je měkké, ale trvanlivé, kůra se pro obsah tříslovin užívala k tříslení. Tsugy jsou ve své vlasti lesními hospodářskými dřevinami, v Evropě se využívají jen jako parkové stromy.