Detail

Popis

---

Tis červený je nevysoký strom, dorůstající výšky 10 -12m, ale někdy i 20m. Má průběžný kmen s široce větvenou korunou, řízkovanci jsou keřovití. Je jedovatý.
Tisovité jsou jednou z vývojových větví jehličnatých dřevin, která se od ostatních skupin oddělila velmi brzy. Vrchol jejich rozvoje byl v terciéru, do současnosti dožívají jen ochuzené zbytky.
Rod Taxus není početný, zahrnuje asi osm druhů, z nichž některé lze považovat jen za vikarizující geografickou rasu někdejšího terciérního druhu.
Tis červený má načervenalou borku odlupující se v plátech, jako např. u platanu. Listy jsou na větévkách dvouřadě uspořádané a žijí asi osm let, potom opadávají.
Tisovité sice nemají v listech ani ve dřevě balzámové kanálky, ale v nejmladších listech tisů lze ještě vystopovat balzámové buňky.
Tis je dvoudomá dřevina. Samičí šištice jsou kulovitého tvaru a vyrůstají jednotlivě v paždí jehlic, pylová zrna nemají vzdušné vaky. Samičí „květy“ představují jednotlivá vrcholová vajíčka, podepřená jedním, nebo více páry listenů. Prstencovitý val pod vajíčkem (kupula) se v době dozrávání mění v dužnatý míšek (arillus), výrazně červeně zbarvený.
S výjimkou červeného arillu jsou všechny části tisu jedovaté. Obsahují taxin, což je směs alkaloidů dráždících trávicí ústrojí a zastavujících dýchání a srdeční činnost. Smrtelnou dávkou je odvar z 50g jehličí !
Až dosud bylo vypěstováno několik desítek kultivarů, odlišných vzrůstem, např. pyramidální ´Fastigiata´, nebo odlišných zbarvením: ´Washingtonie´, která je žluto až zlatolistá. Některé kultivary se liší také tvarem a velikostí jehlic.

Čeleď:
Taxaceae – tisovité

Původ:
Tis červený pochází z Evropy a roste také ve východním Norsku, v Severní Africe, Malé Asii, Sýrii a na Kavkazu.

Pěstování:
Tis červený výborně snáší i hluboký zpětný řez až do dosti starého dřeva. Dožívají se vysokého věku, údajně až 3000 let, doloženo je okolo 2000 let.

Použití:
Tisy jsou oblíbené zahradní dřeviny. Dnes je tato vzácná dřevina chráněna zákonem. Hodí se pro tvarované živé ploty, artefakty, typické pro barokní zahrady.