Zpět na seznam

Smrk černý

Picea mariana

Foto: Smrk černý
Detail
Kategorie Jehličnany
Výška rostliny od 18 m do 30 m
Barvy listů modrozelená
Typy listů jehličnaté, stálezelené
Měsíce plodů Červenec, Srpen, Září, Říjen
Požadavky rostliny slunce, polostín, vlhko, mrazuvzdorná, nenáročné, humózní půdy
Použití rostliny solitéra, v zemědělství
Popis

Smrk černý je zvolna rostoucí strom vysoký 18 -30m. Má jehlancovitou korunu a vodorovné, přeslenité větve. Roste pomalu, v nejsevernějších končinách téměř zakrsle (ve 150 letech měří jen 20m). Má červenohnědou šupinovou borku, vejčité pupeny světle červené, nepryskyřičnaté, mladé větvičky červenohnědé až bílé, později tmavnoucí, chlupaté. Barva jehlic je matně modrozelená, jsou čtyřhranné, 6 -18mm dlouhé, na konci zašpičatělé i tupé. Větévky po rozemnutí téměř nevoní a nejsou na nich zduřelé listové polštářky.
Šišky jsou malé, vejčité, 3,5cm dlouhé, zpočátku tmavě purpurové, pak šedohnědé. Semena jsou asi 3mm dlouhá, ale křídlo měří 6 -9cm.

Čeleď:
Pinaceae - borovicovité

Původ:
Smrk černý roste téměř po celé Kanadě a zasahuje až na Aljašku, dále se vyskytuje v oblasti Velkých kanadských jezer a na jihu roste podél Appalačského pohoří až po severní Virginii. Na většině míst roste jako menší strom, ale z ostrova prince Eduarda jsou známy jedinci až 60m vysocí.
Zásluhy na introdukci do Evropy má biskup Compton. Ve Fulhamu v Anglii rostl smrk černý pravděpodobně už v roce 1700. V Čechách v pražské Královské oboře, byl vysazen v roce 1835.

Pěstování:
Smrk černý je dřevina výrazně studenomilná a vlhkomilná, roste v bažinách, rašeliništích v močálových oblastech.

Použití:
Dřevo tohoto smrku není příliš hodnotné, používá se k výrobě papíru, jinak má spíše sbírkovou hodnotu.
Nové fotografie rostlin