Detail

Popis

---

Modřín japonský je strom vysoký až 35m, s korunou ve stáří široce kuželovitou, vodorovně větvenou. Je to opadavý jehličnatý strom s nepřevisajícími větvemi a s hrubě brázditou červenohnědou borkou. Mladé větévky jsou červenavě hnědé nebo oranžové ( u modřínu opadavého jsou tenčí, převislé a žlutavé) a nesou až 3,5cm dlouhé nápadně modrosivě zelené jehlice, na podzim žloutnoucí. Ve svazečku jich bývá i 40 -50. Samčí šištice jsou podlouhlé, samičí jen asi 8mm dlouhé a se zelenobronzovými podpůrnými šupinami, které mají purpurovou obrubu. Šišky jsou 1,5 -3cm dlouhé a stejně tak široké. Slabě chlupaté plodní šupiny jsou zaokrouhlené a mají zpět zavinutý okraj. V době zralosti jsou šišky široce rozevřené.
Kříženec modřínu japonského s opadavým modřínem Larix x eurolepis vznikl okolo roku 1900 a počítalo se sním jako s perspektivní odolnou lesní dřevinou.
V roce 1861 byl dovezen do Anglie. Záznamy z někdejších šlechtických sídel v Polsku a v Čechách však upozorňují, že první introdukce do Evropy mohla proběhnout dříve, v roce 1816 do Polska a v roce 1845 do Čech.

Čeleď:
Pinaceae - borovicovité

Původ:
Modřín japonský pochází z vulkanických pohoří japonského ostrova Honšú. Původně rostl s jedlí Veitchovou, se smrky, tsugami a břízami.

Pěstování:
Optimálním stupněm pro tento modřín jsou výšky mezi 1300 a 2500m n.m. Je odolný vůči nízkým teplotám.

Použití:
Pro kvalitní dřevo, rychlý růst a odolnost k nízkým teplotám byl modřín japonský vysazován nejen do parků, ale i do evropských lesů jako dřevina, jejíž exotický původ prozradí hlavně modravě zbarvené jehličí. V Japonsku je zase oblíbenou dřevinou pro pěstování v miskách (bonsaj). Je to hospodářsky významná a architektonicky cenná dřevina.