Detail

Popis

---

Jinan dvoulaločný je čínský strom, který je dnes jediným zástupcem svého druhu. Před 200 miliony lety tvořil rozlehlé lesy na Dálném Východě. Do Evropy se dostal jinan z čínských chrámových zahrad v 18. století. Když vyhynuly všechny divoce rostoucí formy jinanu, začali ho kultivovat buddhističtí mniši, pro které byl posvátný.

V čínském lékařství se semena jinanu používala jako léčivo. Je to vytrvalá rostlina, rostoucí do výšky až 30m.

Listy jinanu jsou od jara do léta zářivě zelené a na podzim se zbarví do zlatožluta. Jsou tuhé, vějířovité. V listopadu opadávají. Větve nemají žádný léčebný účinek. Jinan je dvoudomá rostlina, vytváří odděleně samčí a samičí formy. Na jednom stromu se od dubna do května objevují vždy pouze jednopohlavné květy.

Čeleď:
Ginkgoaceae - jinanovité

Použití:
Dnes je jinan velmi účinný při léčbě plicních chorob, zánětu průdušek, při kašli se zvýšenou tvorbou hlenu, astmatu, ale také při pohlavně přenosné kapavce. V Japonsku se semena jinanu používají k posílení žaludeční činnosti. Přípravky z jinanu lze léčit bakteriální infekce a mykózy, různá parazitární onemocnění. Protože účinné látky obsažené v jinanu podporují cirkulaci krve, ovlivňuje to činnost mozku. Určitou úlevu při jeho užívání mohou pocítit i lidé trpící Alzheimerovou chorobou. Oprané listy, konzervované v alkoholu, se používají k léčbě křečových žil a popálenin. Pro všechny tyto vlastnosti bývá jinan označován jako „ strom života“.

Přípravky z jinanu se nesmějí užívat v nadměrném množství, mohou vyvolat nežádoucí účinky, jako zvracení, bolesti hlavy, průjem a alergické podráždění kůže.

V alternativním lékařství se jinan používá sušený, jako sirup, prášek nebo v tabletách.

Pěstování:
Jinan dvoulaločný roste pomalu. Nemá zvláštní nároky na stanoviště, ale potřebuje dostatek slunce a půdu bohatou na živiny. Je velmi odolný a snese i mrazy do -20 stupňů, nebo naopak extrémní sucho, znečištěný vzduch i choroby. Pokud pěstujeme vedle sebe samčí a samičí formy tohoto stromu, vznikají dužnaté žluté plody, podobné švestkám, které odpudivě páchnou. Odřezávání větví není nutné. Listy sklízíme na podzim, dříve než začnou žloutnout.

Množení:
Množíme na jaře řízky, v zimě rouby. Na podzim vyséváme zralá semena.