Detail
Kategorie |
Jehličnany |
Výška rostliny |
od 30 m
do 40 m
|
Barvy listů |
modrozelená
|
Typy listů |
jehličnaté, stálezelené
|
Měsíce plodů |
Červenec, Srpen, Září, Říjen
|
Požadavky rostliny |
slunce, polostín, sucho, vlhko, nenáročné
|
Použití rostliny |
solitéra, v zemědělství
|
Popis
Jedle ojíněná je strom vysoký 30 -40m, má kuželovitou korunu často zavětvenou až k zemi. Je jednou z nejkrásnějších jedlí.
Do Evropy byla dovezena dost pozdě, v roce 1872, ale zaujala brzy významné místo nejen jako nejčastěji vysazovaná jedle ve sbírkách, ale i v architektuře parků a soukromých zahrad. Je dostatečně otužilá i v oblastech daleko severněji než 3000m n.m.
Borka mladších stromů je hladká, šedohnědá, postupem času brázditá a šupinovitá. Větve rovnovážně odstávají, mladé jsou žlutošedé. Pryskyřičnaté pupeny mají kulovitý tvar. Jehlice jsou na větévkách uspořádány nepravidelně, většinou jsou srpovitě prohnuté a směřují vzhůru. Jsou nápadně dlouhé, až 6cm, ze všech stran ojíněně modrošedé.
Šišky jsou podlouhle válcovité, 7 -12cm dlouhé, k oběma koncům se zužují. Zpočátku jsou zelenopurpurové nebo mají různou barvu od zelené po fialovou, později šedohnědou. Plodní šupiny jsou asi 2,5cm široké, podpůrné šupiny jsou za nimi ukryté, šišky se rozpadávají koncem října a v listopadu, Semena jsou kolem 13mm dlouhá, s šikmým křídlem.
Čeleď:Pinaceae – borovicovité
Původ:Jedle ojíněná pochází z teplých oblastí jihozápadu USA od Utahu, Arizony, Colorada, po jižní Kalifornii, severní Mexiko a nové Mexiko.
Pěstování:Tato jedle je v podstatě stejně odolná vůči suchu jako evropská borovice lesní a městské klima snáší lépe než jiné konifery.
V mládí roste velmi rychle, později volněji, ale vždy stejnoměrně. Je to dřevina ekologicky značně plastická, takže v Evropě roste v parcích od břehů Baltu po břehy Černého a Středozemního moře.
Použití:Je to velmi cenná a odolná dřevina pro zahradní architekturu.