Detail

Popis

---

Jdle obrovská je největší jedlí vůbec, je 30 -100m vysoká s řídkou jehlancovitou korunou a obloukovitě odstávajícími větvemi.
Tato jedle velmi rychle roste, proto nepatří její dřevo k nějkvalitnějším. Dožívá se věku jen 200 -250 let. Kůra jejího kmene má v mládí pryskyřičné puchýřea ve stáří je brázditá, tmavohnědá. Mladé větévky jsou olivově hnědozelené, zpočátku pýřité, pak olysalé. Pupeny jsou vejčité, skelně pryskyřičnaté. Jehlice jsou vždy hřebenovitě (dvouřadě) uspořádané, většinou vodorovně rozložené, ploché a dlouhé, spodní jsou delší než horní. Jsou svěže zelené, lesklé, spodní bílé pruhy, složené z řad průduchů, jsou bledé, matně bílé. Po rozemnutí jehličí příjemně voní. Šišky jsou válcovité, ke špičce se zužují. Zprvu jsou zelené, ve zralosti hnědé, 5 -10cm dlouhé. Asi 3cm široké plodní šupiny skrývají menší šupiny podpůrné. Šišky se rozpadávají už v říjnu. Semena jsou až 9mm dlouhá, křídlo měří dvojnásobek.

Čeleď:
Pinaceae – borovicovité

Původ:
Jedle obrovská pochází a roste v zápdních oblastech Severní Ameriky od Vancouveru po severní Kalifornii a na východ po Montanu, roste v údolích a na svazcích Kaskádového pohoří a Skalnatých hor v nadmořských výškách téměř od hladiny oceánu po 2100m. Především v přímořských oblastech se vyskytují největší jedinci. Jen zřídka roste v čistých porostech, častěji je jen příměsí smíšených, převážně jehličnatých lesů.
Jedli obrovskou objevil David Douglas v roce 1825 a sám ji přivezl v roce 1831 do Anglie.

Pěstování:
Jedle obrovská byla vysazena v mnoha zemích, včetně střední Evropy, jako rychle rosotucí lesní dřevina, produkující velké množství dřevní hmoty.Roční výškové přírůstky činí často 75 -100cm. Jakmile se ale její vrcholy dostanou nad hladinu okolních porostů, trpí změnami počasí.

Použití:
Jedle obrovská je velmi významnou hospodářskou dřevinou a krásným parkovým stromem.