Detail

Popis

---

Jedle balzámová je strom vysoký 15 -25m, se špičatě kuželovitou korunou a štíhlým kmenem. Má šedohnědou borku s pryskyřičnatými puchýřky, v mládí hladkou, ve stáří šupinatou. Pupeny jsou načervenalé, zalité pryskyřicí, malé a lesklé, větvičky popelavé, pýřité. Jehlice na větévkách nahoře šikmo odstávají a vespod jsou hřebenité, 15 -25mm dlouhé, na konci zaokrouhlené a ostře dvojklaně vykrojené, na líci tmavě zelené, na rubu s dvěma úzkými bílými pruhy. Po rozemnutí voní balzámovou silicí. Samčí šištice jsou žluté nebo načervenalé, šišky jsou 4 -5cm dlouhé, zpočátku fialově purpurové nebo zelenofialové, později hnědnou. Semena mají dlouhé, tence blanité křídlo.

Čeleď:
Pinaceae – borovicovité

Původ:
Jedle balzámová pochází ze suchých oblastí Severní Ameriky. Dnes roste na velkém území Kanady a části USA. Má největší přirozený areál z amerických a snad ze všech jedlí. Její introdukce do Evropy byla velmi časná, zprostředkoval ji Compton kolem roku 1697 do Anglie. V ostatních evropských zemích se pěstuje až od 19. století.

Pěstování:
Tato jedle tvoří porosty se smrky, zeravy, javory a břízami. Vyžaduje vlhkou půdu s rašelinou, dobře propustnou a výšky od hladiny moře po 1500m n.m. Vlhké prostředí ale současně vyvolává časné hniloby jejího dřeva, takže se dožívá zpravidla nejvíc 150 let.

Použití:
Lidskému zájmu se tato jedle těší zejména pro zdroj kanadského balzámu, tuto drogu tvoří asi 25% silice a 70% pryskyřičných látek. Droga se dobývá tak, že se nádržkovité pryskyřičné kanálky v kůře stromů nabodávají ostrými zobci sběracích konviček, do nichž balzám stéká. Je to bledožlutá viskózní kapalina.