Detail

Popis

---

Jalovec fénický je jednodomý i dvoudomý keř nebo malý strom, s korunou často vejcovitého nebo kuželovitého tvaru, takže se trochu podobá cypřišům. Kmen je přímý, nebo křivolaký až položený následkem jednostranného směru vanutí větrů, takže keře mohou mít až bochníkovitý tvar. Kůra je popelavá až hnědočervená, odlupuje se v úzkých pruzích. Větve jsou oblé, tenké, zcela pokryté drobnými, šupinovitými, vejčitě trojbokými listy, vyrůstajícími ve třech až šesti řadách. Listy mají na okraji úzký suchomázdřitý lem. Jejich povrch je pryskyřičný, lepivý. Listy mladých jedinců jsou jehlicovité, dlouhé do 15mm, jak je u jalovců obvyklé. Jalovičky jsou kulovité, 5 -15mm v průměru, zprvu zelené, za zralosti červenohnědé až tmavě červené, lesklé, dozrávají druhým rokem. Keř kvete od února do dubna.
České jméno „fénický“ je chybné, protože Linné ho zvolil podle barvy jaloviček (phoeniceus = červený) a ne podle území Féničanů.
Ve vyšších polohách francouzských Alp, na Iberském polostrově a v severní Africe roste Juniperus thurifera, strom s kuželovitou korunou, špičatými šupinovitými listy bez suchomázdřitého lemu na okraji a s červenohnědými až černavými jalovičkami 7 -8mm v průměru. V pohoří Atlas roste až do nadmořské výšky 3000m.
Druh je příbuzný v ČR často pěstovanému druhu jalovec chvojka (Juniperus sabina). Na balkáně a řeckých ostrovech rostou další podobné druhy, např. Juniperus foetidissima, lišící se např. čtyřhrannými větévkami a téměř černými jalovičkami.

Čeleď:
Cupressaceae - cypřišovité

Výskyt:
Jalovec fénický roste v celém mediteránu, na Kanárských ostrovech. Je to nenáročný druh s podobnými nároky jako Juniperus oxycedrus, se kterým roste často společně. Roste od pobřežních dun až do nadmořské výšky 1400m.

Použití:
Jalovec fénický má trvanlivé, aromatické dřevo, které se dříve používalo na stavby i v truhlářství, jako palivo i k výrobě dřevěného uhlí, což mělo za následek devastaci porostů tohoto druhu. Plinius ho uvádí jako aborativum, pěstuje se i pro okrasu.