Detail

Popis

---

Cedr libanonský je jehličnatý strom se široce kuželovitou, později deštníkovitou korunou, s vrcholem ohnutým šikmo stranou. Je vysoký 20 -40m.
Libanonské cedry jsou dřeviny biblické, kdysi hospodářsky cenné ( a proto zničené), dřeviny stojící ve státním znaku své rodné země Libanonu.
Cedry mají vytrvalé jehlice s dvěma okrajovými balzámovými kanálky. Vyrůstají ve svazečcích po 30 -40 a jsou tuhé, tmavozelené, 15 -30mm dlouhé, špičaté. Borka starších stromů je brázditá, šedohnědá. Pylová zrna ze samčích šištic mají dva vzdušné vaky, Mezi opylením a oplozením uplyne delší doba. Šišky charakteristické stavby dozrávají až druhým nebo třetím rokem. Jsou vzpřímené, krátce stopkaté, soudkovité a na vrcholu trochu smáčklé, nerozpadavé. Semena jsou trojhranná a mají 25mm dlouhé blanité křídlo.
První cedr byl dovezen do Anglie pravděpodobně v roce 1638, do Čech v roce 1812, do Hluboše. Byl to jediný druh cedru, který byl znám zakladateli vědecké botanické nomenklatury, C. Linnému.

Čeleď:
Pinaceae - borovicovité

Původ:
Cedr libanonský pochází z Libanonu, kde byl v lesích kdysi hojně rozšířenou dřevinou, z jejíchž rozsáhlých porostů zbylo turisticky atraktivní torzo u Bsharri. Tamní cedry jsou staré snad 2000 až 3000 let, což je odhad silně nadnesený. Obvod některých kmenů měří až 12m.
Dalšími místy přirozeného výskytu tohoto cedru jsou pohoří Taurus a Antitaurus v Malé Asii, ve výškách mezi 1300 a 2000m, často již v subalpínském stupni s několika měsíční sněhovou pokrývkou a mrazy i pod -30 stupňů.

Pěstování:
Cedr libanonský je mrazu odolný a snese tedy i evropskou zimu. Je částečně odolný při pěstování ve střední a západní Evropě.

Použití:
Cedr libanonský má jedno z nejcennějších dřev. Byl z něj vybudován například Šalamounův chrám v Jeruzalémě. Řecké slovo „kedros“ znamenalo obecně pryskyřičnaté dřevo, dnes se výraz „cedrové dřevo“ obchodně užívá i pro dřevo z jiných stromů než z cedru.