Detail

Popis

---

Borovice osinatá je keřovitě rostoucí nízký stromek, 5 -15m vysoký, často s poléhavým nebo pokrouceným kmenem. Roste velmi pomalu, roční přírůstky na průřezu kmenů asi 30 let starých stromů byly jen desetiny milimetru.
Tento malý strom má charakteristické olistění. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po pěti, jsou 2 -4cm dlouhé, tmavozelené, celokrajné, špičaté, na vnitřní straně bělavé a nesou na sobě shluky vyloučené bělavé pryskyřice. Jsou nahloučené a přiléhavé, takže vzhled větévek připomíná liščí ocas. Příbuzná borovice Balfourova (Pinus balfouriana) nemá bělavé vločky vyloučených pryskyřic na jehlicích.
Za své pojmenování „aristata“ vděčí tato borovice svým šiškám, které mají štítky plodních šupin vyklenuté, s nápadným, asi 8mm dlouhým ostnem.
V kultuře rostla první borovice osinatá v Arnoldově arboretu v USA, v Evropě se pěstuje od roku 1927, v Evropě se pěstuje asi od roku 1863, v Průhonicích, od roku 1927.
Podle D.K.Baileye se borovice z Utahu, Nevady a Kalifornie natolik liší od typické borovice osinaté, že by měla být samostatným druhem Pinus longaeva.


Čeleď:
Pinaceae - borovicovité

Původ:
Borovice osinatá pochází ze Skalnatých hor, kde roste ve výškách nad 2400m n.m. Při horní hranici lesa, na území států Colorado, jižní Utah, jižní Nevada, jihovýchodní Kalifornie. Roste i v pohoří San Francisco v severní Arizoně, zpravidla na suchých, vyprahlých až jalových půdách.
V roce 1945 byly nalezeny borovice z příbuzenstva borovice osinaté také ve White Mts. V Arizoně. Tamní exempláře druhu Pinus longaeva měřily na výšku sotva 4 -9m, ale jejich kmeny měly průměr 120cm. U tří z nich byl zjištěn neuvěřitelný věk - 4700 let. Jsou to tedy nejstarší žijící stromy na Zemi.

Pěstování:
Borovice osinatá odolává vysokým teplotám i velkým mrazům. Roste na suchých, vyprahlých až jalových půdách.

Použití:
Borovice osinatá je kuriózní dřevina, vhodná i pro malé zahrady.