Detail
Kategorie |
Jehličnany |
Výška rostliny |
do 50 m
|
Barvy listů |
modrozelená
|
Typy listů |
jehličnaté, stálezelené
|
Měsíce plodů |
Červen, Červenec, Srpen, Září, Říjen, Listopad, Prosinec
|
Požadavky rostliny |
slunce, polostín, stín, nenáročné
|
Použití rostliny |
solitéra, v zemědělství
|
Popis
Borovice himalájská je jehličnatý strom vysoký až 50m. Má široce pyramidální korunu. V mládí má jemnou, hladkou borku, která teprve ve vyšším věku rozpraskává a v destičkách se odlupuje. Mladé stromy rychle rostou a jsou pravidelně přeslenitě větvené. Pupeny jsou podlouhle vejčité, bíle pryskyřičnaté, mladé větévky jsou modrozelené, lysé, voskově ojíněné. Jehlice, ve svazečku po pěti, jsou zpočátku vzpřímené, pak převislé, modrozelené a až 18cm dlouhé. Zůstávají na stromě 3 -4roky. Samčí šištice jsou, šišky vyrůstají jednotlivě nebo ve svazcích (až po pěti), jsou dlouze stopkaté, prohnutě válcovité, asi 3cm široké a 27cm dlouhé. Většinou jsou hojně pryskyřičnaté, lepivé. Dozrávají asi 2 roky, druhým rokem svazky šišek ještě připomínají trsy zelených banánů. Plodní šupiny mají tupý koncový tmavohnědý pupek (umbo). Hnědí semena mají ostrý okraj a šikmo uťaté křídlo.
Do Evropských zahrad byla tato borovice dovezena už v roce 1823, k nám v roce 1824, do Chudenic.
Čeleď:Pinaceae - borovicovité
Původ:Tato borovice roste ve vysokých nadmořských výškách, od 2000 do 4000m, roste v Himaláji od Afganistánu po Nepál. Po
cedru himalájském (Cedrus deodara) je to nejvyšší strom Himaláje. Vytváří porosty spolu s tímto cedrem a s
jedlí západohimalájskou (Picea smithiana), případně s vysokohorskou
břízou užitečnou (Betula utilis).
Použití:Borovice himalájská je perspektivní dřevinou pro zahradní architekturu. Má velmi cenné dřevo, vhodné jak pro truhlářství, tak ke stavebním účelům. Cenná je i její pryskyřice, ze které se destiluje terpentýn. Celkový vzhled předurčuje tuto borovici k většímu využití v zahradní architektuře, i když dosud nepatří mezi příliš často pěstované dřeviny.