Detail

Popis

---

Václavka obecná je jedlá tržní houba. Klobouk má široký 30 -100mm, zpočátku ploše vyklenutý, později rozšířený, medově, kožově až červenavě hnědý s hojnými hnědými až temně hnědými šupinkami, od mírně vyklenutého středu jich ubývá. Okraj klobouku je zprvu široký, podehnutý, později bezprostředný a často má zřetelné rýžky.

Lupeny jsou vysoké 4 -8mm, bělavé, později masově červeně nebo hnědě skvrnité, ke třeni zoubkem dlouze připojené.

Třeň je dlouhý 50 -200mm a tlustý 10 -25mm, plný, válcovitý, jemně vláknitě rýhovaný, různě tlustý, bělavý, hnědý až tmavě hnědý směrem k bázi rozšířený. Nahoře nese blanitý a vločkatý prsten.

Dužina je převážně bělavá, nevýrazné chutě a vůně. Chuť je za syrova trpká, stahující.

Výtrusy jsou elipsoidní, hladké, bezbarvé. Výtrusný prach je křídově bílý až krémový.

Václavka obecná je dnes již souhrný název pro několik saostatných druhů, lišících se především výskytem nebo umístěním pigmentu na plodnicích. Často se místo václavky sbírají pařezové houby. Většinou jsou to houby jedlé, např. vzácná václavka bezprstenná (Armillariella tabescens), dříve strmělka hnilobná (Clitocybe tabescns) nebo některé šupinovky, jako šupinovka kostrbatá (Pholiota squarrosa). Někdy houbaři pokládají za václavku jedlou a chutnou opěnku měnlivou nebo některé třepenitky, u kterých je nutné dát pozor na silně hořkou chuť - třepenitku svazčitou.

Výskyt:
Václavka obecná roste od září do listopadu. Vyrůstá v bohatých trsech z pařezů a z kořenů listnatých a hlavně jehličnatých stromů. Bývá velmi hojná a v lese nevítaná, protože napadá i zdravé stromy a jako parazit způsobuje velké škody.

Použití:
Je to tržní houba, ale za syrova mírně jedovatá. Nedovařená nebo málo podušená může způsobit velké žaludeční a střevní potíže. Nejvhodnější je připravená v octovém nálevu. Její za syrova zatrpklá chuť se úpravou mění v příjemně výraznou. Používají se zejména kloboučky mladých plodnic i části třeně.