Detail

Popis

---

Ucháče patří společně s chřapáči (Helvella) do skupiny vřeckovýtrusných hub. Na severní polokouli je ucháčů asi osm druhů, polovina z nich roste v Evropě. Nejhojnější z nich je ucháč obecný, fruktifikuje výhradně na jaře, nejpozději v dubnu. Klobouk je přibližně kulovitý, na povrchu nepravidelně mozkovitě zprohýbaný, kaštanový až tmavohědý, uvnitř dutý a bílý. Třeň má bělavý a často vmáčklý. Plodnice rostou pospolitě.
V ucháči obecném byla objevena jedovatá látka bílkovinného složení gyromitrin, která může způsobit akutní otravu. V kyselém prostředí žaludku je gyromitrin hydrolyzován na další toxin monometylhydrazin, který ke karcinogenní a teratogenní. Další nebezpečí ucháčů může spočívat ve velmi pomalém růstu a dozrávání plodnic, takže mohou být sebrány i několik týdnů staré plodnice. A právě přestárlé plodnice mají vyšší obsah jedovatých látek a způsobují v celé Evropě otravy, někdy i smrtelné. Důkladným varem se jed zčásti rozkládá a zčásti odpaří, ale i tak nelze doporučit tuto houbu k jídlu.
Blízce příbuzný a velmi podobný ucháč obrovský (Gyromitra gigas) roste také na jaře, ale v listnatých lesích, u pařezů či na dřevě ponořeném v zemi. Odlišuje se velikostí, světlejší barvou klobouku a také mikroskopicky - velikostí a tvarem výtrusů.
Ucháč čepsovitý (Gyromitra infula) roste na podzim vzácněji ve vlhkých lesích hlavně v horách. Klobouk má dělený na 2 -4 laloky. Na jaře se můžeme setkat se vzácným ucháčem svazčitým (Gyromitra fastigiata) s cípatým červenohnědým kloboukem. Tyto tři druhy jsou delší dobu vařené, jsou jedlé a chutné.
Ucháč obecný má klobouk 4 -10cm široký, kaštanový až tmavě hnědý. Třeň je 2 -5 x 1,5 - 3cm velký, bělavý, bělavá je i dužina. Chuť má nevýraznou, vůni slabě moučnou. Výtrusný prach je zbarvený doběla. Vřecka jsou válcovitá, na vrcholu amyloidní, obsahuje osm bezbarvých elipsoidních tenkostěnných hladkých výtrusů, uvnitř se dvěma menšími tukovými kapénkami a jemnými zrnéčky. Parafýzy jsou kyjovité, větvené.
Ucháč obrovský má klobouk 8 -12cm široký, žlutohnědý, někdy s olivovým odstínem. Třeň je 3 -7 x 3 -5cm velký, bělavý, dužina je žlutavá. Chuť i vůně nevýrazná. Výtrusný prach je světle okrový. Vřecka jsou válcovitá, na vrcholu neamyloidní, obsahují bezbarvé výtrusy, elipsoidních, tenkostěnných, jemně síťnatých s cyanofilní ornamentikou. Výtrusy mají na pólech bradavky, uprostřed jednu větší tukovou kapénku a několik menších. Parafýzy jsou niťovité, na vrcholu rozšířené.

Čeleď:
Helvellaceae - chřapáčovité

Výskyt:
Ucháč obecný roste jako saprotrof v jehličnatých lesích, horských i kulturních smrčinách, v borech na písčitém podkladu, nejčastěji na holé půdě. Je rozšířen v celém mírném pásmu severní polokoule.

Použití:
Ucháč vzhledem k obsahu jedovatých látek nelze doporučit k jídlu.