Detail

Popis

---

Troudnatec pásovaný má polokulovité plodnice širokým bokem přirostlé ke dřevu, dřevnatě tvrdé, 5 -30cm veliké, kopytovité, vytrvalé, 2 -8cm vysoké. Mladé plodničky vystupující ze dřeva jako drobné bělavé hlízky, které mají navrchu červenavě oranžovou, lepkavou skvrnu a ostatek je často sírově žlutě zbarvený. Dalším růstem se tyto hlízkovité útvary mění ve větší hlízy s náběhem na klobuk a konečně v polokruhovité, obyčejně jednotlivé, zřídka 2 -3 srostlé klobouky, na vrchu jsou hladké nebo mělce brázdité až hrbolaté, nehlubokými a skoro rovnoběžnými rýhami obloukovitě pásované, na okraji mérně střechovitě skloněné. Vrchol mladé pldnice je zpočátku červený, ale brzy zhnědne a poté zčerná. Tak postupně ztmavnou všechny následující pásy klobouku, i když byly nejprve dost pestré, červenooranžové, červené, červenohnědé, hnědé, šedé atd. Pásy nebývají vždy celé a souvislé, někdy jsou přerušované, složené z jednoltivých skvrn, jen poslední přírůstkový pás na okraji klobouku bývá červenavý nebo červený, s nejkrajnějším okrajovým lemem bílým až žlutavým. Ten nakonec také ztmavne, okraj klobuku je skoro ostrý. Na jeho povrchu je lesklá, později matná, lysá, pryskyřičná, tenká a pevná kůra, ve stáří svraskalá. Vespod je klobouk plochý a jen trochu bývá při zadním okraji sbíhavý na podkladové dřevo. Rourky přirůstají postupně, jak se zvětšuje klobouk ve vrstvách 3 -8mm vysokých nad sebou, jsou oevné a dřevnaté, s tlustými přepážkami, bělavé začerstva pomačkáním sírově žloutnou a po chvíli hnědnou, jejich ústí jsou pravidelně okrouhlá, drobná, 0,2 -0,3mm široká. V době bujného růstu plodnic se vytlačují z pokožky klobouku i z rourek velké kapky tekutiny, které zkapávají z plodnice. Dužina je tuhá, později měkce dřevnatá, bělavá, pak dřevově žlutavá a svtěle okrová, začerstva má význačný pach, který lze těžko k něčemu přirovnat, ale při určité zkušenosti je možno podle něho houbu poznat, i když jsou plodnice nevyvinuté nebo naprostou netypické. Dužina se skládá z bezbarvých vláken se silnou stěnou, s přehrádkami, u kterých je buněčná stěna slabší. Bazidie jsou bezbarvé, výtrusy oválné, mírně zploštělé, dolů šikmo zúžené, bezbarvé.

Výskyt:
Troudnatec pásovaný roste na živých i odumřelých kmenech a peřezech různých jehličnatých i listnatých stromů, nejčastěji na smrku, borovici, jedli, modřínu, buku, bříze, kaštanovníku, jírovci, olších, topolech, vrbách, platanech i ovocných stromech, třešních, jabloních a hrušních. Podhoubí působí suchou, hnědou hnilobu dřeva, které hranolovitě rozpraskává, v trhlinách jsou pláty bílého nebo béžového nažloutlého podhoubí. Houba škodí hlavně v horách, v nižších polohách s vyšší vzdušnou vlhkostí, v údolích, v sousedství rybníků.