Detail

Popis

---

Šupinovky jsou dřevní druhy se saprotrofním i parazitickým způsobem výživy. Všechny druhy mají v mládí závoj, který se později trhá, a zbytky mohou viset na okraji klobouku nebo zůstávají na třeni v podobě prstenu. V Evropě roste asi 30 druhů, nejčastější je šupinovka kostrbatá. Má klobouk 4 -10cm široký, třeň je 5 -12 x 1 -1,5cm velký. Plodnice jsou slámově žluté, neslizké, pokryté rezavohnědými, nahoru ohnutými šupinami. Lupeny jsou žlutavé, později rezavé. Dužina je žlutavá, chuť nahořklá, ředkvová, vůně ředkvová. Výtrusy jsou okrově hnědé, eliptické, tenkostěnné, hladké. Výtrusný prach je rezavohnědý. Cystidy jsou kyjovité.
Další šupinovkou je šupinovka zhoubná (Pholiota populnea), statný, masitý druh silné aromatické vůně. Má klobouk 5 -20cm široký, okrový, žemlový až nahnědlý, s vatovými, světle hnědavými šupinami. Lupeny jsou okrové, pak hnědé. Třeň je 3 -10 x 2 -3cm velký, bělavý až okrový, světle šupinkatý, dole ztlustlý a kořenující. Dužina je bělavá. Chuť je mírná, nanejvýš nahořklá, vůně aromatická. Výtrusný prach je kožově hnědý, výtrusy hnědé, eliptické, tenkostěnné, hladké. Cystidy jsou kyjovité.
Podzimní sběry šupinovky kostrbaté jsou mylně pokládány za václavku, ta ale není tak žlutá a hrubě šupinatá.
Šupinovce kostrbaté se barevně podobá několik příbuzných šupinovek, např. šupinovka ohnivá (Pholiota flammans), s plodnicemi drobnými, neslizkými, hustě pokrytými citrónově až sírově žlutými šupinami. Slizké plodnice má šupinovka slizká (Pholiota jahnii), citrónově žlutá s řídkými, skoro černými přitisklými šupinami, které neodstávají jako u šupinovky kostrbaté. Je jedlá.
Na břízách, někdy i na olších najdeme podobnou šupinovku vonnou (Pholiota heteroclita), vonící ovocně, nehořkou a s kloboukem na povrchu jemně šupinatým.

Čeleď:
Cortinariaceae - pavučincovité

Výskyt:
Šupinovka kostrbatá roste v Evropě, v Severní Americe i v Japonsku. Vyskytuje se v trsech v létě a na podzim na živých kmenech, kořenech nebo pařezech listnatých, vzácněji jehličnatých stromů. Někdy plodnice vyrostou i na bázi kmenů, např. buků, jabloní.
Šupinovka zhoubná roste na podzim nejvíce na topolech, kromě topolu osiky, jak mrtvých, tak živých. Plodnice rostou jednotlivě nebo v trsech.

Použití:
Pro tuhost plodnic a nahořklou chuť řadíme šupinovku kostrbatou mezi houby nejedlé. Šupinovka slizká je jedlá a šupinovka zhoubná je pro svou nahořklou chuť a tuhou konzistenci nejedlá.