Detail

Popis

---

Plodnice šťavnatkovitých hub nedosahují velkých rozměrů, ale jsou krásně barevné, od červené, zelené a oranžové . V Evropě roste asi 60 druhů. Na povrchu bývají slizké, někdy jen na klobouku nebo i na třeni. Za vlhkého a slunečného počasí jsou kloboučky sklovité a odrážejí světlo. Mezi šťavnatkami není žádný jedovatý druh, ale ani dost velmi chutných druhů.
Šťavnatka tečkovaná má šedohnědý klobouk a šedočerně tečkovaný třeň. Klobouk je 3 -6cm široký, slizký, jemně zrnitě šupinkatý. Lupeny jsou bílé. Třeň je 4 -9 x 0,4 - 1,3cm velký, bílým posetý šedočernými tečkami. Dužina je bílá. Chuť i vůně jsou nevýrazné. Výtrusný prach je bílý, výtrusy jsou bezbarvé, elipsoidní, tenkostěnné, hladké.
Šťavnatka olivově bílá (Hydrophorus olivaceoalbus) se liší olivově hnědým, příčně žíhaným povrchem třeně.
Šťavnatka modřínová (Hydrophorus lucorum) má plodnice žluté. Rostou pohromadě ve skupinách, pruzích a kruzích od podzimu do začátku zimy. Má klobouk 2 -6cm široký, hladký, slizký, citrónově žlutý, ve středu tmavší. Lupeny jsou bělavé, někdy světle žluté, třeň je 4 -7 x 0,4 - 1cm velký, slizký, vločkatý, bělavý až žlutavý. Dužina je bílá, chuť i vůně nevýrazná. Výtrusný prach je bílý, výtrusy bezbarvé, elipsoidní, tenkostěnné, hladké.
Šťavnatka nádherná (Hydrophorus speciosus) má klobouk chromově žlutý s oranžovým hrbolkem a bíle žíhaný žlutý třeň.

Čeleď:
Hygrophoraceae - šťavnatkovité

Výskyt:
Šťavnatka tečkovaná je podzimní druh, rostoucí až do prvních mrazíků. Najdeme ji v horských smrkových lesích, ale také v lesích listnatých a smíšených.
Šťavnatka olivově bílá roste ve smrkových lesích, zejména v horách.
Šťavnatka modřínová je druh výskytem vázaný na modřín, s nímž sestupuje z vysokých hor do nižších poloh.
Šťavnatka nádherná je rovněž mykorrhizní s modřínem především v horských polohách.

Použití:
Šťavnatky se hodí jen do směsí, některé mají velmi vodnatou dužinu.