Detail

Popis

---

Špička obecný je jedlá tržní houba. Klobouk má široký 20 -50mm, v mládí tupě kuželovitý nebo polokulovitý, později plochý. Ve středu klobouku je tupý hrbolek, na kraji zřetelné rýžky. Jinak je hladký, hygrofánní, za vlhka okrový nebo hnědožlutavý, za sucha světle okrový až pleťový.

Lupeny jsou poměrně vysoké, 3 -6mm, velmi řídké, za vlhka okrové, za sucha téměř bílé.

Třeň je dlouhý 40 -70mm a tenký 3 -4mm, válcovitý, rovný, velmi pružný, pevný, světle okrový, v mládí jemně plstnatý, později lysý.

Dužina klobouku je bělavá, nemasitá, chrupavčitá, chutná a voní většinou příjemně houbově. Dužina třeně je tuhá, pružná, méně chutná. Vylučuje nepatrné množství kyanovodíku, proto někdy voní po hořkých mandlích.

Výtrusy jsou vejčitě elipsoidní, hladké, bezbarvé, výtrusný prach je bílý.

Špičku obecnou je možné zaměnit s několika drobnými podobnými houbičkami, naštěstí většinou jedlými, neškodnými, některé druhy jsou ale jedovaté. Nejvíce se jí podobá jedlá, ale méně dobrá penízovka dubová (Collybia dryophila). Místo špičky sbírali houbaři jedovatou zvonovku jarní nebo podobnou jedovatou strmělku potůčkovou, častěji ale některé drobné jedovaté vláknice.

Špičce se lidově říká meznička nebo tanečnice, na Chodsku hřebíček, v okolí Teplic trávnička.

Výskyt:
Špička roste po deštích hlavně mimo les na loukách, v zahradách, na mezích a na travnatých cestách od května do listopadu, nejčastěji v červenci. Žije v symbióze s travami a tvoří tzv. čarovné kruhy a pruhy. Tráva v těchto kruzích je tmavší, nebo místy mizí. Plodničky špičky nehnijí, ale jen zasychají a mohou po dešti „oživnout“.

Použití:
Špička obecná je od nepaměti sbíraná, velmi oblíbený houba. Na trhu se prodává do polévek. Používají se jen klobouky s částí třeně, větší část štíhlého třeně se odstraňuje.