Detail

Popis

---

Šárka hvězdicovitá je břichatá houba s plodnicemi v mládí kulovitými, skrytými v zemi, 2 -10cm velkými, později vzhůru nepravidelně protáhlými, někdy rozmanitě stlačenými, bílými až nažloutlými, později šednoucími až hnědnoucími. Naspodu mladé plodnice je bílý provázek podhoubí, později malý hrbolek. Obal plodnic je složený ze dvou vrstev zvaných okrovky. Vnější okrovka je bílá, tenká, později světle šedá, hladká nebo rozpraskaná v drobná nepravidelná políčka, u zralých plodnic je velmi tenká, papírovitá, trhá se v nepravidelné kusy a odpadává, části z ní zůstávají jako lesklé šupinovité zbytky tvořící nepravidlené obrazce. Pod ní je 1 -2mm tlustá vnitřní okrovka, v mládí bílá, pružně masitá, v dospělosti čokoládově hnědá až šedohnědá, suchá kožovitá a křehká, a jak plodnice pronikají na povrch země, rozpraskává v nepravidelné laloky, které se často hvězdicovitě otevírají.
Vnitřní obsah plodnic břichatkovitých hub se nazývá teřich. U škárky je nejprve bílý, později žlutavý až olivově nazelenalý, v době zralosti tmavohnědý. Obsahuje tmavohnědý výtrusný prach promíšený křehkým, bezbarvým až světle žlutavým vlášením z obloukovitě zprohýbaných vláken s tenkou stěnou. Tato vlákna vybíhají v dost hustě roztroušené špičaté ostnité výběžky, jednoduché nebo rozvětvené. Výtrusy jsou kulovité s hrubě bradavkatou buněčnou stěnou.
I zbytky starých rozpadlých plodnic je možné mikroskopicky určit podle ostnitého vlášení, jako se nevyskytuje u jiných břichatkovitých hub. Podle toho lze houbu odlišit např. od starých prášivek (Bovista), pýchavek rodu Calvatia nebo rozpadlých plodnic pestřenců (Scleroderma), se kterými by ji snad bylo možné zaměnit.

Výskyt:
Škárka hvězdicovitá roste jednotlivě nebo ve skupinách na suchých písčitých místech, řidčeji na vápencových nebo i jiných suchých skalách. Je možné ji najít od dubna do listopadu především v písčitých borech nebo akátových hájích, ale také na holé písčité půdě, pastvinách, cestách, travnatých stráních.
Jde houbu rozšířenou po celém světě, byla nalezena ve Švédsku, Francii, Maďarsku, v Čechách, na Slovensku, v Rumunsku, Bulharsku, v Asii, Austrálii, Novém Zélandu.

Použití:
Mladé plodnice jsou pravděpodobně jedlé, ale není známo nic o její konzumaci.