Detail

Popis

---

Rezavec šikmý je houba vytvářející plodnice dvojího typu. Nejprve uhlově černé, rozpraskané plodnice nedokonalého stadia, v těchto plodnicích se tvoří pouze nepohlavní výtrusy chlamydospóry. Později se vytvářejí normální plodnice pohlavního stadia s rourkami, kde se tvoří bazidiospóry na bazidiích. Tyto rourky normální plodnice vyplňují celý . Plodnice nedokonalého stadia jsou víceleté, polokulovité až protáhlé, 10 -35cm velké, na jejich povrchu je možné zjistit šedozelená až hnědozelená vlákna, uvnitř kterých se tvoří chlamydospóry, které jsou v mládí bezbarvé, pak šedozelené a nakonec rezavě hnědé. Mají tlustou buněčnou stěnu, a jsou jednobuněčné až čtyřbuněčné. Jednobuněčné jsou vejčitě kulovité, vícebuněčné válcovité, u přehrádek zaškrcené.
Dokonalé plodnice se začnou tvořit, když strom odumírá nebo už zahynul a podhoubí prostoupilo větší část jeho kmene. Vznikají pod kůrou a tenkou vrstvičkou vnějšího dřeva, která nadzvedávají, až se objeví podélná trhlina a odumřelá kůra i s částí bělového dřeva odpadává. Plodnice zabírají asi třetinu až polovinu obvodu kmene a podél se značně rozrůstá i do délky několika metrů. Tvoří slouvislejší plochy i oddělená políčka různého tvaru a velikosti, lemovaná žlutohnědým podhoubím, pokrytá rovnoběžnými rourkami až 3cm dlouhými a šikmo odstávajícími od kmene. Jsou špinavě hnědé až tmavohnědé, dost křehké, jejich póry jsou velmi malé, 0,1 -0,3mm v průměru, zasucha ještě zúžené, v mládí žlutě okrové, pak stejně jako rourky hnědé. Obsahují skoro bezbarvé kyjovité bazidie, mezi kterými vynikají velké, tmavohnědé, štětinovité výrůstky vřetenovitého tvaru s tlustou stěnou, zvané sety. Výtrusy jsou široce oválné až vejčité nebo až skoro kulovité, v mládí bezbarvé, pak světle rezavě hnědé. Výtrusný prach je sírově žlutý. Někdy tvoří plodnice také v dutině stromů po jeho stěnách.
Dokonalé plodnice rezavce šikmého se začínají tvořit v srpnu a září, po jejich dozrání houba končí vývoj a hyne.

Výskyt:
Rezavec šikmý napadá nejčastěji břízy v místech ulomených větví nebo jiných poranění, byla ale zjištěna i na bucích, jilmech a javorech. Nejprve působí bílou hnilobu dřeva živých stromů, která je ohraničena od zdravého dřeva červenohnědým pruhem, po odumření stromu se dřevo zbarvuje slámově žlutě, je měkké a rozpadá se podle dřeňových paprsků, v trhlinách se pak objevuje rezavě hnědé podhoubí.

Použití:
Obyvatelé Sibiře už od pradávna užívali houby při léčení žaludečních vředů a rakoviny. Příznivý účinek huminových látek obsažených v této houbě byl ověřen v Sovětském svazu při léčení rakoviny.