Detail

Popis

---

Pýchavka obecná má plodnice 3 -5cm široké, 2 -8cm vysoké, nejčastěji hruškovitého tvaru. Vnější okrovka je tvořena kulovitými bradavkami nebo ostny barvy bílé, krémové až hnědé. Ve stáří ostny opadávají, zůstává tenká hnědožlutá vnitřní okrovka s kruhovými stopami po ostnech, na vrcholu s otvorem. Teřich obsahuje hnědý výtrusný prach a vlášení. Bazální část plodnice je sterilní, komůrkovitá. Výtrusy jsou kulovité, žlutavé, se stopečkami, na povrchu dosti silně bradavičnaté. Vlášení je tenkostěnné, s póry.

Častějším druhem je pýchavka horská (Lycoperdon nigrescens), s vnější okrovkou složenou z mnoha chlupovitých černohnědých ostnů 2 -3mm dlouhých, tvořících hvězdovité skupinky, které po odpadnutí zanechávají na vnitřní okrovce kruhovitou stopu (areolu). Kulovité výtrusy jsou jemně tečkované.

Pýchavka huňatá (Lycoperdon umbrinum) má také vnější okrovku složenou z hnědých a hustých chlupových ostnů, dlouhých max. 1Mm, které ale po odpadnutí nezanechávají na vnitřní okrovce kruhovitou stopu. Kulovité výtrusy jsou tečkované až jemně bradavičnaté, výtrusný prach je žlutohnědý.

Častější než pýchavka huňatá je pýchavka čokoládová (Lycoperdon molle) s čokoládovým výtrusným prachem. Další pýchavka, pýchavka hruškovitá (Lycoperdon pyriforme), má hruštičkovité plodnice na povrchu jemně šupinkaté až téměř lysé. Plodnice jsou nahloučené, naspodu substrátu mají drobná, bílý, provázkovitě rozvětvená vlákna.

Pýchavka fialová (Calvatia cyathiformis) je velmi hojná, má fialový teřich a nafialovělou okrovku.

Naše největší břichatka je pýchavka obrovská (Calvatia gigantea), jejíž kulovité plodnice mohou mít průměr až 50cm a vážit až 20kg. Obsahují mukoprotein kalvacin, s protirakovinnými účinky. Tato látka byla zjištěna také u pýchavky fialové.

Pýchavka dlabatá (Calvatia caelata) má plodnice 8 -15cm široké, 5 -10cm vysoké, široce hruškovité, na vrcholu zploštělé, v mládí bílé, pak šedě okrové. Horní třetina políčkovitě puká, později se rozpadá na kusy. Teřich obsahuje hnědý výtrusný prach a vlášení. Spodní neplodná miskovití část zůstává na stanovišti. Výtrusy jsou téměř kulovité, hladké, s krátkou stopečkou. Vlášení je tenkostěnné, s póry.

Čeleď:
Lycoperdaceae

Výskyt:
Pýchavka obecná roste v létě a na podzim ve skupinkách, v jehličnatých i listnatých lesích, na pastvinách a loukách, od nížin po hory. Pýchavka huňatá roste v jehličnatých a listnatých lesích na kyselejších půdách. Je možné ji najít i mimo les až do výšky 2000m.
Pýchavka hruškovitá roste na trouchnivých pařezech.

Pýchavka dlabatá roste téměř výhradně na mimolesních stanovištích, na hnojených loukách a pastvinách. Je nitrofilní - vyžaduje vyšší obsah dusíkatých látek v půdě. Roste také na severoamerických prériích, často společně s pýchavkou fialovou, která je v Evropě velmi vzácná.
Pýchavka obrovská roste v zahradách a v humózních lesích.

Použití:
V mládí, dokud je teřích čistě bílý, jsou pýchavkovité houby jedlé a chutné.