Detail
Kategorie |
Houby |
Výška rostliny |
od 6 cm
do 15 cm
|
Šířka rostliny |
od 8 cm
do 18 cm
|
Měsíce plodů |
Červenec, Srpen, Září, Říjen
|
Popis
Penízovka širokolupenná je houba rostoucí v horách. Má klobouk 8 -18cm v průměru, v mládí zvonkovitý, pak polokulovitě sklenutý, nakonec rozložený, někdy s nízkým a širokým hrbolem a kolem něho propadlý, často hrbolatý nebo zvlněný a od okraje rozpukaný, šedý nebo popelavě šedohnědý až hnědý, výrazně paprsčitě žíhaný hustými tmavohnědými vlákny, tence masitý a pružný. Lupeny jsou velmi široké, až 3cm, dosti řídké, místy příčně spojované, přirostlé ke třeni a zoubkem sbíhavé, bílé, později nažloutlé, na ostří nepravidelně zubaté a potrhané.
Třeň je válcovitý, 6 -15cm vysoký a 1 -4cm tlustý, někdy dole trochu kyjovitě zduřelý, uvnitř vycpaný řídkým houbovitým pletivem až dutý, v mládí bílý, pak světle žlutavě nahnědlý až šedý, v mládí ojíněný, pak lysý, v dospělosti žíhaný až jemně rýhovaný. Z dolejšku třeně vyrůstají četné provázky podhoubí 1 -3mm tlusté, rozvětvené, napřed bílé, později s černou korou, které se rozrůstají až přes 1 metr daleko a pronikají do ztrouchnivělého dřeva pařezů nebo hnijících kořenů, kde z nich teprve vyrůstá jemné podhoubí bílé barvy rozrušující dřevo. Dužina je bílá, houbovitá, vodnatá, ale dost tuhá, v třeni vláknitá, má mírnou chuť a je téměř bez vůně. Výtrusný prach je bílý, výtrusy bezbarvé, krátce oválné až skoro kulovité.
Houba se dříve řadila do rodu penízovka (Collybia), ale podobala se více čirůvkám (Tricholoma). Protože anatomicky neodpovídá žádnému z těchto rodů hub, byla zařazena do zcela nového rodu Megacollybia (česky - velká penízovka), kam patří pouze tento jediný druh. Nejvíce se jí podobá
penízovka dřípená (Clitocbula lacerata), která ale roste v trsech na dřevě jehličnatých stromů, klobouk má jen 2 -6cm široký, lupeny mnohem hustší a našedlé, třeň 3 -6cm vysoký a 2 -8mm tlustý, výtrusy skoro kulovité.
Výskyt:Penízovka širokolupenná roste jednoltivě nebo ve skupinách v jehličnatých, smíšených i listnatých lesích především podhorských nebo v horách, v nížinách je vzácnější. Plodnice vyrůstají buď přímo z trouchnivělého dřeva nebo ze země v jeho okolí. Někdy jsou plodnice velmi statné, provazce podhoubí jsou mezi sebou spojované v síťovité pletivo, které se plazí pod povrchem půdy nebo hrabanky, dále se rozvětvuje a sahá dost daleko od plodnic. Houba těchto vlastností byla popsána jako odrůda plazivá - var. repens.
Použití:Penízovka širokolupenná je jedlá a docela chutná, jen je dost tuhá. Protože osidluje dřevo většinou již narušené jinými dřevokaznými houbami, není možné ji pokládat z lesnického hlediska za škodlivou, ale spíše užitečnou tím, že rozkádá dřevní odpad a uvolňuje živiny v něm obsažené opět do koloběhu přírody.