Detail

Popis

---

Pavučinec kozlí je hojná houba s kloboukem 5 -13cm širokým, v mládí vejčitým, pak polokulovitým a nakonec bochníkovitým, s okrajem hluboko podvinutým, pak sklopeným, pevně masitým, světle azurově fialovým až lilákovým. Později rozpraskává nepravidelnými trhlinami hnědé barvy, která postupně přechází až do rezavě hnědé. Je suchý, neslizký, hedvábně lesklý a na okraji až skoro plstnatý a ověšený blanitými zbytky plachetky, která zanechává bělavé až bronzové zbytky na okraji klobouku, někdy i na jeho povrchu. Dole na třeni má bělavou botku, odstávající kolem třeně jako nepravidelný pásek.

Lupeny jsou husté, 7 -15mm vysoké, v mládí špinavě nafialovělé, brzy ale hnědorezavé se světlejším vroubkovaným ostřím, dosti tlusté, široce připojené k třeni a vykrojené nepatrným zoubkem a jen čárkovitě sbíhající na třeň, který je tlustý a tuhý, v mládí válcovitý, soudkovitý nebo cibulovitý, pak široce kyjovitý, 5 -9 x 1,5 -4cm velký, plný nebo houbovitě vycpaný. V horní části nad místem, kde je připojen k třeni jemný, pavučinový fialový závoj, v mládí zakrývající lupeny, je třeň dlouho živě fialový, pak jsou na něm nalepené zbytky pavučinového závoje poprášené výtrusným prachem a od něho rezavé a pod tím je třeň světle fialový, potažený zbytkem bělavé plachetky tvořící tzv. botku.

Dužina je ve vrcholku třeně světle špinavě nafialovělá, jinak šafránově žlutohnědá až hnědá. V mládí má ovocnou vůni a odporně hořkou chuť, která pzději zeslábne, ale příjemná ovocná vůně se mění na nepříjemný acetylénový zápach, staré plodnice nepříjemně páchnou kozlinou, od čehož dostala houba české jméno. Výtrusný prach je hnědý, výtrusy oválné, s jemně bradavičnatě tečkovanou stěnou. Vyrůstají na bazidiích kyjovitého tvaru. Na ostří lupenů je mezi bazidiemi mnoho neplodných vláken, vyplněných zrnitým obsahem, která jsou příčinou toho, že ostří lupenů je zbarveno světleji než jejich plocha.

Někteří houbaři odlišují odrůdy nazvané var. finitimus a var. odoratus, lišící se pouze tím, že plodnice mají příjemnou vůni, což se údajně mění stářím hlouby a prostředím.

Výskyt:
Pavučinec kozlí roste od srpna do října ve skupinách ve velkém množství v jehličnatých i listnytých lesích, zejména v horách a podhorských oblastech, ale i v nížinách, také mimo les na pstvinách poblíž lesa nebo na horských lukách pod jednotlivými stromy, v mechovitých borech i ve smrčinách, na lesních cestách apod. roste na nevápenatých, křemičitých, kyselejších a chudých půdách.

Použití:
Pavučinec kozlí není pro odpornou chuť a zápach jedlý. Na pohled je ale velmi pěkný, takže je ozdobou lesů a pastvin, kde s kvetoucím vřesem zkrášluje pozdní léto a podzim.