Detail

Popis

---

Pavučinec fialový je vzácná houba. Má klobouk 5 -15cm v průměru, je masitý, v mládí kuželovitý nebo plokulovitý, pak ploše rozložený a často zvlněný, s okrajem podvinutým, matný, temně fialový, uprostřed často nahnědlý až purpurový, na povrchu jemně šupinkatý, k okraji vláknitý. Lupeny jsou velmi vysoké, vyšší než dužina klobouku, v mládí tmavě fialové, později poprášené rezavým výtrusným prachem, přirostlé k třeni nebo zoubkem sbíhavé, s rovným ostřím. V mládí jdou zakryty jemným pavučinovým závojem světle fialové barvy, který záhy zmizí, zůstanou z něho jen přitisklá vlákna na třeni, na kterých se většinou zachytí rezavý výtrusný prach. Třeň je 8 -11cm vysoký a 1,5 -2cm tlustý, v horní části válcovitý, dole kyjovitě rozšířený, ale ještě častěji přechází až v cibulovitý nebo kulovitý hlízový spodek.

Je masitý, zbarvený fialově jako klobouk nebo o něco světleji, pokrytý jemnými vlákénky plachetky, která na něm tvoří rozmanitě šikmé prstencovité kroužky. Dužina je houbovitá, fialová nebo purpurově fialová, nejvíce zbarvená v horní části třeně, nejsvětlejší v dolní zduřelé části, na vzduchu nemění barvu. Má mírnou, zcela nevýraznou chuť a pryskyřičnou vůni, připomínající cedrové dřevo jakostnějších tužek.

Výtrusný prach je rezavě hnědý, výtrusy oválně mandlovité, s bradavkatou stěnou. Vyrůstají na kyjovitých bazidiích a na stopečkách. Obsah bazidií je hnědě zbarvený. Mezi bazidiemi je mnoho neplodných buněk, zejména na ostří lupenů, které jsou hnědofialově zbarvené, lahvicovitě nebo vřetenovitě rozšířené. Dužina se barví zásadami dočervena, kyselinami dozelena, pokožka klobouku zásadami růžoví nebo se barví až do purpurova, kyselina dožluta.

Velmi podobný je blízce příbuzný pavučinec hercynský (Cortinarius hercynicus), který bývá menší, s kloboukem 3 -10cm širokým, s pachem surové kůže. Liší se kratšími bradavkatými výtrusy a tím, že roste v jehličnatých lesích, především borových. Ve smrčinách a smíšených lesích roste jen pod jehličnatými stromy. Jinak se barevně shoduje s předchozím druhem, i barevné reakce dužiny jsou shodné, takže mnoho mykologů tyto dva druhy neodlišuje a pokládá je jen za dvě formy téhož druhu, protože kromě výtrusů jsou ostatní mikroskopické znaky bazidií a cystid shodné. Tento pavučinec je vzácnější.

Výskyt:
Pavučinec fialový roste od července do října v listnatých lesích pod duby, habry nebo buky, jednotlivě a dosti vzácně.

Použití:
Pavučinec fialový není jedlý.