Detail

Popis

---

Hřib koloděj je jedním z prvních hřibů, který na jaře roste, jeho plodnice vyrůstají již v květnu a rostou až do října. Názory na jeho jedovatost se různí. V Severní Americe je považován za jedovatý, v Evropě se má za jedovatý pouze v syrovém stavu. Podezření, že k otravám dochází až při styku s alkoholem, jako u hnojníku inkoustového, se nepotvrdily, protože toxická látka koprin nebyla v plodnicích zjištěna.
Hřib koloděj má klobouk 4 -20cm široký, olivově hnědý, žlutohnědý, světle kaštanově hnědý, na povrchu pýřitý, po pomačkání tmavne. Póry jsou v mládí žluté, pak oranžové, cihlově červené, po pomačkání modrající. Třeň je 4 -15 x 2 -8cm velký, žlutý, na bázi vínově červený, pokrytý červenou síťkou, která je patrná zejména pod lupou. Po otlačení modrá. Dužina je světle žlutá, dole na třeni červená, sytě modrající. Chuť i vůně je příjemná, výtrusný prach je olivový, výtrusy medově žluté, elipsoidně vřetenovité, tlustostěnné, hladké. Cystidy jsou vřetenovité až kyjovité.
Hřibu koloději je podobný hřib kovář (Boletus erythropus). hlavní znak, který oba druhy odlišuje, je povrch třeně, který je u kováře červeně šupinkatý nebo zrnitý, koloděj má místo šupinek červenou síťku.
Hřib koloděj lze snadno zaměnit s poměrně vzácným teplomilným druhem, hřib Quéletův (Boletus queletii), který nemá nikdy na třeni síťku.

Čeleď:
Boletaceae - hřibovité

Výskyt:
Hřib koloděj roste častěji v lesích listnatých, protože tvoří mykorrhizu s duby, buky, lipami, břízami a habry. Roste také v parcích a zahradách, pod borovicemi a smrky méně. Je považován za teplomilný druh, protože mnohem častěji roste na pahorkatinách a v nížinách teplých oblastí. V podhůří a horách je poměrně vzácný, zde roste častěji hřib kovář. Hřib koloděj je rozšířen v celém mírném pásmu severní polokoule, na jihu je hojnější. Nejčastější je v Evropě, v některých oblastech chybí.

Použití:
V Evropě je hřib koloděj považován za jedovatý je v syrovém stavu, dobře uvařený je jedlý. Vzhledem k mnoha otravám z nedovařených plodnic, po kterých dochází ke zvracení a průjmům, je lépe tento druh pro kuchyňské účely nesbírat.
Hřib kovář i hřib Quéletův jsou jedlé jen dobře uvařené.