Detail
Kategorie |
Houby |
Měsíce plodů |
Duben, Květen, Srpen, Září
|
Požadavky rostliny |
polostín, stín, vlhko, písčité půdy
|
Použití rostliny |
v potravinářství
|
Popis
Hřib borový je chráněná houba, jejíž výskyt v České republice je již vzácný. Její jiná jména jsou borák, hřib panský, kamenáč, podborovák, sosňák. Roste na jaře jako první z hřibů - tzv. hřib májový. Má masitý klobouk, široký 60 -120mm, tmavě kaštanový, na povrchu hrbolkovatý s drobnými prohlubinkami, v mládí ojíněný, sametový. Trubky jsou bílé až bělavé, ve stáří žlutozelené nebo téměř zelené, s drobnými, okrouhlými ústími. Jsou vysoké až 25mm. Třeň je zpočátku břichatý, soudkovitý, nahoře světlejší, jinak světle hnědý s načervenalým nádechem podobným barvě klobouku. Síťka je velmi jemná a hustá, začíná hned pod kloboukem. Dužina je bílá, neměnná, pod pokožkou klobouku vínově červenavá. Vůně a chuť jsou příjemné. Výtrusy jsou vřetenovité, hladké, žlutavé. Výtrusný prach je mastný.
Hřib borový se nejvíce podobá poslednímu ze čtyř příbuzných druhů, hřibu bronzovému. Při základních znalostech a pozornosti se nedá zaměnit ani za hřib žlučník, ani za jiné nejedlé nebo jedovaté hřiby.
Výskyt:Hřib borový roste často již v květnu, pokud je příznivé počasí, tak už v dubnu. Nejvíce se ale vyskytuje koncem léta a začátkem podzimu, v srpnu a na konci září, jako poslední z pravých hřibů roste někdy až do listopadu. Objevuje se zejména ve vzrostlých borových, ale i listnatých lesích, v písčité půdě a spíše v nížinách.
Použití:Tento hřib nemá díky své masitosti, příjemné chuti a vůni, konkurenci, i když i ostatní hřiby jsou ceněny. Zaměnit ho s jedovatými houbami je prakticky nemožné.