Detail

Popis

---

Holubinka černající je houba v některých krajích vyhledávaná a známá pod jmény vrzavka nebo podzemka. Má klobouk 7 -20cm široký, v mládí polokulovitě sklenutý, pak plochý, se sklopeným okrajem, uprostřed mírně prohloubený, velmi pevný a tuhý, v mládí bílý, později se začně od středu zabarvovat do kouřově šedohnědě, okraj zůstane nejdéle bílý nebo světlejší, později je celý klobouk tmavě hnědošedý a staré a mrtvé plodnice celé zčernají jako uhel.

Okraj se tenký a hladký, v mládí podvinutý. Pokožka je lysá a lze ji jen zlehka v malých částech od okraje sloupnout. Je suchá a matná, velmi tenká, často puká. Lupeny jsou bílé, pak slámově žluté, pleťově naoranžovělé nebo nahnědlé, někdy s olivově nazelenalým odstínem, jsou velmi tlusté, řídké a křehké, 1 -2mm od sebe vzdálené, 6 -15mm vysoké, u třeně vykrojené nebo zaobleně přirostlé k třeni. Mezi dlouhými lupeny se pravidelně střídají kratší lupénky. Třeň je krátký a tlustý, 2 -8 x 1 -4cm velký, válcovitý, plný a velmi tvrdý, v mládí bílý, později šedohnědý. Dužina je tvrdá a bílá, na řezu nebo lomu nejprve růžoví, plěťově oranžoví až cihlově červená a až bpozději kouřově šedne až zcela zčerná. Má mírnou chuť, v mládí trochu palčivou nebo svíravou a zemitý pach.

Výtrusný prach je bílý, výtrusy oválné, při malém zvětšení vypadá jejich stěna hladká a při větším zvětšení a obarvení jódem se objeví ornamentika z drobných bradavek spojených jemnou síťkou lišten.

Podobná je holubinka černobílá (Russula albonigra), která je v mládí celá křídově bílá, lupeny má husté, později s černým ostřím. Dužina poraněním nečervená, ale hned šedne až černá. Také ve stáří celé plodnice černají. Je to dosti vzácná houba.

Další podobnou holubinkou je holubinka osmahlá (Russula adusta), s kloboukem špinavě hnědavým , jakoby osmahlým nebo zakouřeným, v mládí podvinutým, zavlhka trochu slizkým a trochu lesklým, tvrdým a křehkým. Dužina na lomu kouřově hnědne, má mírnou chuť a zemitý pach.
Dalším podobným druhem je holubinka hustolistá (Russula densifolia), s kloboukem v mládí bělavým, pak hnědým až černajícím, s podvinutým okrajem. Lupeny jsou velmi husté, poraněním červenají a pak hnědnou, dužina červená a pak černá.

Výskyt:
Houbinka černající roste v létě a na podzim v listnatých i jehličnatých lesích.
Holubinka černobílá roste v létě a na podzim jednotlivě v listnatých lesích pod břízami.
Holubinka osmahlá roste od června hlavně v jehličnatých lesích a na písčitých půdách.
Holubinka hustolistá roste jen v malém počtu v létě a na podzim v jehličnatých lesích na vápencích.

Použití:
Holubinka černající je jedlá, ale pro tuhou dužinu a nevalnou chuť je podřadné jakosti. Je možné ji sušit.

Holubinka černobílá má hořce palčivou chuť a není proto jedlá.
Holubinka osmahlá je jedlá, má lepší chuť než holubinka černající.
Holubinka hustolistá není pro palčivou chuť jedlá.