Detail

Popis

---

Hlíva ústřičná je pravá zimní houba. Plodnice se objevují teprve po prvních mrazech koncem října a v listopadu a rostou během celé zimy až do března. Plodnice rostou v trsech střechovitě nad sebou, klobouky mají tmavohnědé až černohnědé.

Úspěšné je i pěstování kultivarů hlívy ústřičné a kultivaru Pleurotus „florida“. Největšími pěstiteli jsou Nizozemí, Německo, Francie a Japonsko.

Pravou hlívu ústřičnou je možné zaměnit s několika příbuznými formami. Je to především hlíva holubičí (forma columbinus), která tvoří plodnice na podzim až do prvních mrazíků. Má klobouk modrošedý až fialově hnědý, na třeň sbíhají lupeny zredukované na žilky.

Velmi podobná je hlíva nálevkovitá (Pleurotus cornucopiae) s lupeny sbíhajícími na bázi třeně a spojovanými nápadně síťovitě.

Hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius) má vějířovité plodnice, bílé až oříškově hnědé, okraj klobouku a lupeny žloutnou.

Hlíva ústřičná má klobouk 5 -20cm široký, lasturovitý, tmavohnědý, černošedý, modrofialový. Sbíhavé lupeny jsou bílé až nahnědlé. Třeň je 2- 4 x 1 -2cm velký, bělavý. Plodnice nikdy nežloutnou, ani ve stáří. Dužina je bílá, chuť i vůně příjemná. Výtrusný prach je bílý až hnědavý, výtrusy jsou bezbarvé, krémové, skoro válcovité, tenkostěnné, hladké.

Hlíva plicní má klobouk 5 -20cm široký a třeň 2 -3 x 0,6 -1,5cm velký. Vějířovitý klobouk a třeň jsou bílé až světle oříškově hnědé. Lupeny jsou bělavé až krémově okrové. Dužina je bílá. Celá plodnic žloutne, zejména ve stáří. Chuť má mírnou, vůni slabě po moči, hlavně u starších plodnic. Výtrusný prach je bílý až krémový. Výtrusy jsou bezbarvé, elipsoidní, tenkostěnné, hladké.

Čeleď:
Pleurotaceae - hlívovité

Výskyt:
Hlíva ústřičná je parazit nebo sapotrof na listnatých stromech, nejčastěji bucích a břízách, v lesích, zahradách a parcích na celém světě.

Hlíva holubičí roste na jehličnatých, zřídka i listnatých stromech.
Hlíva nálevkovitá roste na jilmech a hlíva plicní na listnatých stromech od jara do podzimu.

Pěstování:
Hlívy se pěstují volně v přírodě, kdy se mycelia naočkují na padlé kmeny, špalky nebo pařezy, ale i v pěstírnách na propařené rozřezané slámě, drcených zbytcích kukuřičných palic apod.

Použití:
Hlíva ústřičná je hojně vyhledávaná pro výbornou chuť. Může být konzumována v jakékoliv kuchyňské úpravě, nikdy není napadána parazity a roste v období, kdy jiné houby už nerostou.