Detail

Popis

---

Čirůvka zelánka patří spolu s čirůvkou havelkou mezi výtečné jedlé podzimní houby. Oba druhy bývaly na podzim prodávány na trzích u nás i v jiných evropských zemích. Obě čirůvky jsou velmi citlivé na znečištěné životní prostředí, je tedy možné je najít jen v lesích nejčisčích oblastí.
Čirůvka zelánka má klobouk 5 -10cm široký, zelenožlutý až hnědožlutý, tmavě vrostle vláknitý, lesklý. Lupeny jsou sírově žluté. Třeň je 4 -10 x 0,8 -3cm velký, sírově žlutý až žlutobílý, dužina je bílá, na okraji řezu žlutavá. Chuť i vůně je moučná. Výtrusný prach je bílý, výtrusy jsou bezbarvé, elipsoidní, tenkostěnné, hladké.

Další čirůvka, čirůvka sírová (Tricholoma sulphureum) je druh silně páchnoucí po svítiplynu a není vyloučeno, že obsahuje toxické látky, protože působí lehké otravy, zvracení, nechutenství, bolesti žaludku. Tato houba má klobouk 3 -8cm široký, sírově žlutý, vrostle olivově žíhaný nebo jemně šupinkatý. Lupeny jsou světle sírově žluté. ť je 5 -10 x 0,5 -1cm velký, sírově žlutý, rezavě vláknitý. Dužina je sírově žlutá nebo šedožlutá, chuť nevýrazná, pach po svítiplynu. Výtrusný prach je bílý, výtrusný jsou bezbarvé, elipsoidní až citronovité, tenkostěnné, hladké.

Záměna zelánky sbírané v borech s jiným druhem je velmi málo pravděpodobná. V listnatých lesích roste několik druhů podobných zelánce. Menší zelánka se zlatožlutými lupeny, štíhlým třeněm, rostoucí pod duby, někdy pod buky, je čirůvka zlatolupenná (Tricholoma flavovirens). Voní stejně příjemně jako zelánka a je jedlá.

Čirůvka hořká (Tricholoma aestuans) je podobná čirůvce zelánce barevně, ale na rozdíl od ní má nahořklou chuť a matný povrch klobouku.

Čeleď:
Tricholomataceae - čirůvkovité

Výskyt:
Čirůvka zelánka roste v celém mírném pásmu severní polokoule. U nás v září až listopadu jen v písčitých borech, protože s borovicí lesní, ale i s dalšími dřevinami, tvoří mykorrhizu.

Čirůvka sírová má plodnice zčásti ponořené v listí dubů a buků, protože s uvedenými dřevinami tvoří mykorrhizu.