Detail

Popis

---

Choroš šupinatý má plodnice vyrůstající jednotlivě nebo častěji v trsech, klobouk je v dospělosti 10 -60cm široký a je buď klínovitý, ledvinitý, nebo okrouhlý, uprostřed prohloubený, na světle okrovém podkladu rezavě hnědě až tmavohnědě šupinatý,s šupinami přitisklými, na koncích dřípatě roztřepenými nebo zahrocenými. Rourky jsou naspodu klobouku bělavé, později zažloutlé, nanejvýš 1cm vysoké, s nepravidelnými, 1 -2mm širokými, zubatými, krémově nažloutlými až okrově hnědými póry. Třeň je v mládí středový nebo výstředný, u plodnic rostoucích z kmenů a větví nakonec postranní, až 8cm dlouhý, tlustý, u plodnic rostoucích ze země a spojených s kořeny stromů pod zemí je třeň středový nebo výstředný. Je krémově nažloutlý, v horní části s hnědavou síťkou, v dolní části hnědý až černohnědý. Dužina je bílá, v mládí masitá, dost tuhá, později suše kožovitá. V mládí má okurkovou až moučnou vůni, později nepříjemný pach, připomínající žluklý tuk. Bazidie jsou kyjovité, bezbarvé, výtrusy dlouze oválné až válcovité, s tenkou hladkou stěnou.

Výskyt:
Choroš šupinatý roste na jaře a v létě na živých i mrtvých kmenech nebo větvích rozmanitých listnatých stromů, vzácně také na jedlích. Plodnice rostou někdy zdálnivě také ze země, kde bývají šťavnaté a masité, vždy jsou ale spojeny podhoubím s kořeny živých stromů nebo s mrtvým dřevem, suchými větvemi apod. pod zemí, což bývá zejména v lužních lesích, kde se dřevo vyplavené při povodních zanese bahnem a pískem. Jinak je možné najít plodnice také na pařezech, padlých nebo poražených kmenech, na živých stromech, často i na větvích vysoko v korunách stromů.
Je to velmi škodlivá houba, protože působí značnou hnilobu napadených stromů a je tím nebezpečnější, že většinou napadá živé stromy. K nákaze dochází mrazovýchmi trhlinami, suky po uřezaných nebo ulomených větvích nebo jinými ranami. V listnatých lesích v Čechách se objevuje řidčeji, spíše tam škodí v parcích, alejích, zahradách i ovocných sadech, zejména na ořešácích, hrušních, jírovcích, lípách, javorech nebo jasanech. V horách karpatské oblasti škodí nejvíce v bučinách, zejména v původních porostech pralesového rázu, kde napadá živé stromy, a když strom vyhnije a padne, roste ještě několik let na padlém kmeni. Plodnice v létě rychle zničí hmyz, ale příštím rokem vyrostou znovu. Hniloba dřeva je bílá.

Použití:
Houba se uvádí jako jedlá a někde se sbírá. Sbírají se ale jen nejmladší plodnice, ale i ty jsou tuhé, houževnaté, těžko stravitelné a přitom nejsou nějak chutné. Starší plodnice jsou velmi tuhé. U některých lidí může houba vyvolat zvracení, a proto ji nelze doporučit.