Detail

Popis

---

Běločechratka obrovská má klobouk 10 -45cm v průměru, v mládí je sklenutý a plochý, později nálevkovitý, často nesouměrný nebo nepravidlený nebo s nálevkou po jedné straně neuzavřenou, s podvinutým okrajem. V mládí je lysý, později šupinkatý až rozpraskalý, suchý, napřed krémově nažloutlý, pak uprostřed až jemně kožovitě nahnědlý, někdy až trochu dorezava, s okrajem různě zvlněným a popraskaným. Lupeny jsou 5 -15mm vysoké, husté, sbíhavé na třeň, rovné nebo zkadeřené, ve stáří potrhané, místy příčně spojované nebo vidličnatě rozvětvené, krémově nažloutlé až kožovitě nahnědlé, je možné je oddělit od dužiny klobouku. Třeň je 4 -7 x 2 -5cm velký, válcovitý nebo kyjovitý, často prohnutý, pevný, vláknitý, hladký a lysý, u starých plodnic někdy trochu vrásčitý, zbarvený stejně jako pokožka klobouku. Dužina je bílý nebo lehce špinavě krémová, masitá, později až vodnatá, v klobouku měkká, s moučným až nepříjemných pachem, mírné chuti. Výtrusný prach je bílý, výtrusy bezbarvé, oválné až vejčité, s hladkou stěnou.
Velmi podobná je běločechratka bělostná (Leucopaxillus candidus). Klobouk má 10 -25cm v průměru, je mléčně bílý a ani ve stáří se nezbarvuje krémově nebo kožově hnědavě. Také lupeny ani v dospělosti nežloutnou, jen mohou dostat poněkud špinavý nádech. Okraj klobouku je dlouho podvinutý a v dospělosti hodně zvlněný a laločnatý, třeň je 4 -8cm vysoký a 2 -4cm tlustý. Výtrusy jsou mandlovité.
Dalším velkým druhem je strmělka Alexandrova (Clitocybe alexandrii), která má tako kožově hnědou barvu, v mládí ale spíše rezavou.

Výskyt:
Běločechratka obrovská roste od srpna do září často v pruzích nebo kruzích ve světlejších listnatých nebo smíšených lesích, především na lesních světlinách, ve starých parcích a zahradách, ne lesních lukách i pastvinách, více v horských nebo podhorských polohách.
Běločechratka bělostná roste je mnohem vzácnější. Roste na horských lukách od července do října. Někteří autoři ji pokládají jen za vysokohorskou odrůdu běločechratky obrovské. Na horských lukách tvoří někdy velké kruhy o průměru až 35m, což svědčí o značném stáří a vytrvalosti podhoubí tohoto druhu.
Strmělka Alexandrova roste v jehličnatých lesích.

Použití:
Běločechratka obrovská je jedlá, ale podřadné jakosti. Z běločechratky bělostné bylo získáno ve Francii antibiotikum Clitocybin s účinkem proti tuberkulózním bacilům.