Detail

Popis

---

Rod Rebutia zahrnuje asi sto druhů. Rostou ve východních Kordillerách ve výšce 1500 až 4000m n.m. Jsou to miniaturní, většinou odnožující, měkomasé rostliny, které bohatě a bez problémů kvetou již v mládí.
Na první pohled se tento druh podobá některým mexickým miniaturním kaktusům, který ale předčí krásnějšími květy a také snadnějším pěstováním.
Rebutia heliosa má tělo ploše kulovité až válcovité, 1,5 až 2m široké a 2cm vysoké. Početné, bílé, hřebenovitě uspořádané trny jsou pouze 1mm dlouhé. V jedné areole jich bývá 24 až 26, areoly pokrývá tmavě hnědá plsť. Květy se zakládají ve spodní části stonků a dosahují 4,5 až 5,5cm délky a 4cm šířky. Jsou oranžově až ohnivě červené. V prvních letech roste solitérně, v pozdějším věku vytváří rozsáhlé shluky složené z mnoha drobných tělíček. Trny jsou krátké, hustě uspořádané, dobře ochání měkká tělíčka před popálením slunečními paprsky.
Tento druh má příbuzných několik druhů. O jejich přizpůsobivosti svědčí především stavba květů, které mají květní trubku dlouhou a štíhlou. Některé druhy mají pouze odlišné otrnění, např. Rebutia albopectinata, jiné se odlišují celkovým vzhledem a barvou květů, například solitérně rostoucí Rebutia narvaezensis. Od většiny ostatních druhů se liší světle růžovými a bílými květy, které zakládá již ve dvou letech při průměru stonků 1,5cm.

Čeleď:
Cactaceae - kaktusovité

Původ:
Rebutia heliosa roste v horských oblastech Bolívie, v departmentu Tarija, na kamenitých, vyšší vegetací nastíněných podkladech ve výškách 2400 až 2500m n.m.

Pěstování:
Tomuto druhu vyhovuje minerální, dostatečně propustný substrát a vydatná zálivka, když substrát dokonale proschne. Nejkrásnější vzhled bude mít rostlina na slunném a vzdušném stanovišti. Při nepatrné vlhkosti substrátu a vyšší teplotě rostlina zahajuje vegetaci, proto ji zimujeme v naprostém suchu a v chladné místnosti při teplotách 5 až 10 stupňů.

Množení:
Rebutia heliosa se často roubuje, ale roste dobře i na vlastních kořenech. I když se rozmnožuje odnožemi, výhodnější je množení semeny. Semenáčky si totiž od útlého věku vytvářejí silný řepovitý kořen, který je odolnější než jemně větvené kořínky u odříznuté odnože.