Detail
Kategorie |
Okrasné květem |
Výška rostliny |
do 10 m
|
Barvy rostliny |
bílá, růžová
|
Tvary rostliny |
lata
|
Barvy listů |
zelená
|
Tvary listů |
srdčité, řapíkaté
|
Typy listů |
listnaté, stálezelené
|
Požadavky rostliny |
slunce, polostín, sucho, teplomilná, náročné, vysoká vzdušná vlhkost
|
Použití rostliny |
solitéra, ornamentální výsadby, v lékařství, v potravinářství
|
Použitelné části rostliny |
plod
|
Popis
Oreláník je vetšinou keřovitý, až 6m, zřídka až 10m vysoký tropický strom. Mladé větvičky jsou hnědě chlupaté. Listový řapík je u nasazení čepele lehce ztlustlý, čepel listu je na bázi s třemi nebo pěti žilkami. Květy jsou růžové, zřídka bílé, s mnoha tyčinkami. Plody hustě pokryté měkkými ostny, většinou červené.
Listy jsou střídavé, slouze řapíkaté, srdčité, zašpičatělé, až 25cm dlouhé, světle zelené, žilky často načervenalé. Květy kvetou v latách na konci větviček, asi 5cm velké, s pěti kališními lístky a schlupatým semeníkem. Plody jsou vejčité, poněkud zpoštělé, až 4cm velké, otevírající se dvěma chlopněmi, uvnitř je až 50 zářivě čerevných semen.
Čeleď:Bixaceae - oreláníkovité
Původ:Oreláník pochází z tropické Ameriky.
Výskyt:Oreláník roste především v zahradách, často zplaňuje.
Použití:Z masitého osemenění oreláníku se získává zářivě červené barvivo, které se používá ve rtěnkách a mýdlech, především ale jako E 160/b/ v potravinách, jako jsou sýry a margaríny. Původní obyvatelé tropické Ameriky je odedávna používají k barvení vlasů a k malování pokožky. Takoví „rudokožci“ napadli již Francisca de Orellanu, který v letech 1541 až 1542 procházel napříč Jižní Amerikou a podle kterého dostal tento keř své druhové vědecké jméno. Orellana zjistil o skrytě útočících válečnících pouze to, že neměli žádné vousy. Považoval je proto za ženy Amazonky, odtud dostal veletok, po kterém cestoval, jméno „Rio de las Amazonas“.