Detail

Popis

---

Sempervivum tectorum z latinského „ semper“ – vždy, stále a „ visum“ – živý, živoucí

Netřesk je stálezelená rostlina, odolná vůči mrazu. Dorůstá výšky 30cm i více. Patří k sukulentům, tedy k typu suchomilných rostlin se silně zdužnatělými stonky nebo listy. Už od antických dob jsou známi jeho léčivé účinky. Řecký lékař a botanik Pedanius Dioscorides oceňoval jeho adstringentní účinky a dobrý vliv na trávicí ústrojí. Římané používali tuto rostlinu hlavně pro její dekorativní účinek.
Netřesk je nenáročná rostlina, která roste i na skalnatém podloží. V jistých dobách byl netřesk vysazován na střechy, protože se věřilo, že ochrání obydlí před blesky. Karel Veliký přikázal svým poddaným, aby si netřesk vysadili na své střechy.

Netřesk má silné, dužnaté listy s červenavě hnědými špičkami. Listy rostou do tvaru růžice. Šlahouny rostou u země a po zakořenění na nich vznikají nové rostliny. Kořeny mají vláknitou strukturu a ujmou se proto i na nehostinných půdách, na skalách nebo na kamenných zídkách.
Netřesk vytváří kobercové porosty. Všechny druhy mají na stoncích květy purpurově růžové, bílé, červené, nebo krémové.

Netřesk je mimořádně odolná rostlina, která snáší sucho i mráz.

Čeleď:
tlusticovité

Původ:
Asi čtyřicet druhů tohoto rodu pochází z Evropy, severní Afriky a z Asie.

Použití:
V lékařství se šťáva z listů, díky obsahu stahující a chladivé látky,používá k léčbě popálenin, dermatitid způsobených nadměrným sluněním, na bradavice a kuří oka, na kůži poštípanou hmyzem a při svědivosti. Šťáva má podobné substance jako v Aloe vera.

V kosmetice se požívá do napářky k vyčištění pleti. Listy se dají použít i jako přísada do koupele pro osvěžení pokožky.

Netřesk je krásná dekorace. Nejlépe se uplatní jako skalnička, můžeme ho ale pěstovat i v květináči jako pokojovou rostlinu, nebo v truhlíku na balkóně.

Pěstováni:
Netřesku vyhovuje plné slunce, suchá, kamenitá nebo štěrková, dobře propustná půda. Vyséváme na jaře a následně vysazujeme a to od května do poloviny srpna.

Množení:
Množíme odnožemi, které odštipujeme a sázíme do směsi zeminy, rašeliny a písku. Řízky získáme podélným rozdělením přízemní růžice i s kořeny.

Přesazování:
Přesazujeme každý rok na jaře do větších květináčů.

Sklizeň:
Sklízíme čerstvé listy pro přípravu nálevů nebo tinktur. Šťávu z listů můžeme uchovat mraženou. Sklízíme od poloviny srpna do konce listopadu.