Detail

Popis

---

Kaktusy patří ke krytosemenným dvouděložným rostlinám, ale na první pohled je to patrné jen u nejprimitivnějších rodů.

Gymnocalycium gibbosum je nejdéle známý druh kaktusu rodu Gymnocalycium. Již v roce 1812 byl popsán pod jménem Cactus gibbosus. Ve stáří dorůstá výšky až 60cm a šířky až 15cm. Má tlustou šedozelenou pokožku, holé temeno a 12 až 16 tupých, velmi hrbolatých žeber. Podle nich byla rostlina pojmenována, gibbosus znamená hrbolatý. Trny jsou variabilní v počtu, délce, síle a zbarvení. I na jedné lokalitě rostou jedinci s trny přímými, silnými a neohebnými nebo naopak s trny slabšími, ohebnými a zakřivenými. Trny mají většinou barvu světlou s bází tmavě hnědou až černou, ale také se vyskytují rostliny s trny tmavými. Ve stáří všechny trny šednou. Květy jsou okolo 6,5cm dlouhé, bílé nebo narůžovělé, někdy samosprašné.

Tento druh je velmi proměnlivý, bylo popsáno několik variet. Od typové variety gibbosum se snadno odliší varieta nigrum, podle tmavé pokožky a téměř černých kratších trnů. I potomstvo pocházející z importovaných semen vykazuje značnou proměnlivost jak v barvě pokožky, tak trnů. Plynulý přechod od variety gibbosum po varietu nigrum tedy příliš nesvědčí ve prospěch uznání samotné variety. To se dá také říci o varietě nobile, vyznačující se početnějšími delšími a ohebnými okrajovými i středovými trny světlé barvy.

Čeleď:
Cactaceae - kaktusovité

Původ:
Gymnocalycium gibbosum pochází z Patagonie.

Pěstování:
Kaktusy sázíme nejlépe do plastikových kořenáčů. Jejich předností je kromě malé hmotnosti úplné omezení výparu vody stěnami, což je příznivé pro dobrý stav kořenového systému. Je lépe použít květináče čtvercového tvaru, protože se do nich vejde víc půdního substrátu a křeny se v nich mohou dobře rozvinout. U většiny kulovitých kaktusů nemá šířky nádoby přesahovat více než o jednu čtvrtinu průměr sázené rostliny.

Půdní substrát musí být dostatečně propustný, vzdušný, dobře rozpadavý a výživný. Substrát vhodný pro všechny druhy kaktusů namícháme z jedné poloviny lehčí výživné zeminy a jedné poloviny hrubého říčního písku.

Jen málokterá rostlina vydrží tak dlouho bez zálivky jako kaktus. Kaktusy zaléváme podle umístění a podle velikosti rostliny. Malým semenáčkům nesmí substrát příliš vyschnout. U dospělých rostlin zařazujeme i v době vegetace suchá mezidobí. Na podzim kaktusy téměř nerostou, ale vytvářejí nejdelší trny. V této době už nezaléváme.

Interval zálivek se pohybuje od jednoho týdne až po dobu čtyř i více týdnů.

Přesazování:
Přesazování kaktusů patří k nejdůležitějším a časově nejnáročnějším činnostem pěstitele kaktusů. Pravidelně přesazované rostliny jsou svěží a bohatě kvetou. Nejmenší semenáčky přesazujeme každý rok, starší rostliny po třech až pěti letech.

Množení:
Kaktusy množíme semeny nebo vegetativně, tj.zakořeňováním, případně roubováním odnoží a řízků. Nejsnadnější je množení vegetativní. Vhodnou dobou k oddělení odnože je jaro a začátek léta, kdy odnož nejsnadněji zakoření a stačí vytvořit do zimy kořenový systém.

V přírodě je nejvíc rozšířené rozmnožování kaktusů semeny a proto běžné i při pěstování. Výsevem semen můžeme získat větší počet aklimatizovaných rostlin, ze kterých vybereme zdravé a typické jedince.