Detail

Popis

---

Astrophytum ornatum je nejdéle známý a nejjižněji se vyskytující druh tohoto rodu. Dorůstá výšky až 1,5m a šířky 30cm. Má osm žeber. Velké rozdíly jsou v uspořádání a hustotě vloček. Vločkování se často mění v průběhu dospívání rostliny, mladé semenáčky jsou více vločkované, dospělé exempláře mohou být i zcela nudální.

Význam vločkování vysvětlují někteří autoři schopností vloček přijímat vzdušnou vlhkost, což má význam hlavně pro mladé rostliny, protože si tak doplňují příjem vody, kterou jim ještě nemůže zabezpečit slabě vyvinutý kořenový systém. Vločkování také slouží jako reflexní vrstva proti intenzivnímu oslunění. Astrophytum ornatum má variabilní také otrnění. U některých rostlin jsou trny zlatožluté nebo tmavě hnědé.

Jejich délka se pohybuje okolo 4 -5cm, ale známe i exempláře s trny dlouhými před 10cm. Květy se objevují na starších rostlinách, mají čistě žlutou barvu a plně otevřené mohou mít až 9cm v průměru stejně jako ostatní druhy rodu se otevírají již v dopoledních hodinách, dva až tři dny.

U druhu Astrophytum bylo popsáno podle odlišného vločkování několik variet. Všechny jsou ale z botanického hlediska neopodstatněné, protože se vyskytují souběžně v celém areálu rozšíření druhu. U některých jedinců je vločkování rozložené pravidelně po pokožce, u jiných je uspořádáno v různě široké pásy, nebo dokonce chybí.

V kultuře byli tito nudální jedinci sprašováni mezi sebou, a tak vznikl kultivar pojmenovaný virens = zelený. Opakem je kultivar s velmi hustým vločkováním, které místy splývá v jednotnou plochu, označovaný jako niveum = sněhobílý.

Čeleď:
Cactaceae - kaktusovité

Původ:
Astrophytum ornatum roste v mexických státech Hidalgo a Guerétaro na kamenitých stráních, jen ojediněle také v rovinatém terénu.

Pěstování:
Kaktusy nejlépe sázíme do plastikových květináčů. Jejich předností je kromě malé hmotnosti úplné omezení výparu vody stěnami, což je příznivé pro kořenový systém. Nejlepší jsou květináče čtvercového půdorysu, protože se do nich vejde více půdního substrátu a kořeny se v nich mohou bohatěji rozvětvit.

Není ale pravda, že by kaktusy rostly o to lépe, o co mají více substrátu, týká se to pouze některých druhů růstově disponovaných s mohutným kořenovým systémem, např. z rodů Cereus, Opuntia, Echinopsis aj. U většiny kulovitých kaktusů nemá šířka nádoby přesahovat více než o jednu čtvrtinu průměr sázené rostliny. Druhy s výrazně kulovitými nebo řepovitými kořeny potřebují kořenáče hlubší, aby se hlavní kořen neohnul směrem vzhůru, když dosáhne dna nádoby.

Půda musí být dostatečně propustná, vzdušná, po zmáčknutí v dlani dobře rozpadavá a výživná, nesmí obsahovat příliš mnoho nezetlelých organických částí.

Substrát namícháme z jedné poloviny lehčí výživné zeminy a jedné poloviny hrubého říčního písku. Čím daný druh kaktusu choulostivější kořena na hnilobu, např. mexické rarity, tím více by měl substrát obsahovat písku a hrubé antuky.

Hnojení:
Sníženou výživnost substrátu způsobenou vyšším zastoupením anorganických složek vyrovnáme občasným přihnojením roztoky hnojiv.

Přesazování:
Přesazování kaktusů patří k nejdůležitějším a časově nejnáročnějším činnostem kaktusáře. Pravidelně přesazované rostliny si uchovávají svěží vzhled a bohatě kvetou.

Nejmenší semenáčky přesazujeme každý rok, starší rostliny po třech až pěti letech, pokud je vydatně přihnojujeme, i déle. Kaktus z kořenáče neuvolňujeme násilným tahem nebo kroucením. Z kořenáče vždy uvolníme celý obsah obrácením květináče vzhůru. Zkrátíme poškozené i zdravé křeny, aby se bohatě rozvětvily. Kořeny poškozené přesazováním necháme několik dnů zaschnout.

Množení:
Semena všech astrofyt jsou velká a dobře klíčí zpravidla druhým až třetím dnem po vysetí. Semenáčky špatně snášejí velké vlhko, musíme proto brzy větrat výsevní prostory. Semena vyséváme odděleně od ostatních, později klíčících druhů.

V přírodě je rozmnožování kaktusů semeny nejvíc rozšířené a proto běžné i při pěstování. Výsevem semen získáme větší počet aklimatizovaných rostlin, ze kterých je možné vybrat zdravé a typické jedince. Klíčencům a malým semenáčkům musíme poskytnou kromě tepla, světla a vlhka o dostatečně dlouhou dobu k růstu, aby do zimy co nejvíce narostly a mohly spolehlivě přezimovat.

Pokud můžeme umístit výsev v bytě v blízkosti jižně nebo jihovýchodně až jihozápadně položeného okna, vysejeme semeny již koncem zimy nebo počátkem jara. Pokud tato možnost není, musí se semena vysévat až v květnu do skleníku. Pro klíčení a dobrý růst je potřebná teplota 25 až 30 stupňů s možností poklesu v nočních hodinách. Pro výsev jsou doporučovány krabice z umělé hmoty kryté průhledným závěrem a hluboké aspoň 5cm.