Detail

Popis

---

Tento druh kaktusu roste zcela ponořen v zemi. Silný řepovitý kořen a starší části stonku tvoří kuželovitý nebo krátce válcovitý zásobní útvar, dlouhý až 15 cm.

Bradavky jsou velké 6-12 mm a jsou uspořádány do ploché růžice, pouze jejich vrchní část je vystavena slunci. Mají zvláštní korýtkovitý tvar a na jejich vrchní straně je podélná plstnatá rýha (areola), ze které vyrůstají na podzim talířovité asi 2 -3cm velké květy.

Po odkvetení zůstávají zaschlé zbytky květů pevně zapuštěny v areole a teprve na jaře se zralé válcovité plody posouvají ven. Plody rychle zasychají, mění se na papírovině blanité útvary, poté se rozpadají a první deště šíří semena do okolí.

Známe dvě variety tohoto kaktusu: var. kotschoubeanus, který má stonky vřetenovitého tvaru, velké asi 3 -4cm, bradavky šedozelené, květy růžové. Roste na několika místech ve středním Mexiku ( lokalita Huizache stát San Luis Potosí) na písčito-jílovitých rovinatých půdách. Další varietou je albiflorus ( Backeb.), který je celkově menší, bílé barvy, okvětní lístky mívají růžový středový proužek. Roste na odděleném nalezišti u města Tula ( stát Tamaulipas).

Varieta elephantidens Skarupke je největší a nejznámější z těchto variet. Dorůstá do šířky 6 -7cm, povrch bradavek má vrasčitý, květy jsou fialově růžové, velké až 5cm. Vyskytuje se nejjižněji ze všech známých ariokarpusů ve středním Mexiku, poblíž města Vizarrón (stát Querétaro). Tam roste na kamenitých holých pláních, bez jiné doprovodné vegetace.

Varieta macdowellii ( Backeb.) Krajný bývá často zpochybňována. Nejvíce se podobá varietě albiflorus, odlišuje se jen růžovými květy a zakytuje nejseverněji u Saltillo ( stát Coahuila).

Původ:
Variety tohoto kaktusu pocházejí z Mexika.

Výskyt v přírodě:
Vyskytuje se relativně hojně v několika státech Mexika. Jejich stanovištěm jsou naplavené usazeniny písků, drobných kamínků a štěrků slepené jemným jílem. Někdy jsou to úplně ploché až vodorovné tabule bez jakékoliv jiné vegetace, jindy mírné svahy.

V období dešťů nasají rostliny nejvíce vody a vysunou se o několik mm až cm nad úroveň země.

Varieta kotschoubeanus byla objevena v 19. století, jako vzácnost byla dovezena do Evropy, kde se pak prodávala za astronomické částky. Dnes můžeme tento kaktus získat poměrně snadno.

Pro skupinu druhů rodu Ariocarpus, které mají na vrchní straně bradavek vyvinutou plstnatou brázdu, byl v první polovině 20. století navržen samostatný rod Roseocactus Berger. Po studiích, které provedl profesor E.F.Anderson v roce 1975, není dnes rod Roseocactus respektován, ale i tak se dnes můžeme s tímto jménem setkat.

Druh se všemi varietami je zařazen mezi ohrožené a sběr v přírodě a vývoz do zahraničí je přísně zakázán. Dnes je však velmi dobře dostupný v kultuře a zakoupit semena není těžké, jen jsou poměrně drahá.

Pěstování:
Pěstování není snadné. Ve sbírkách se často setkáváme s roubovanými jedinci. Ideální podnož je Echinopsis sp., na který roubujeme klíčence o velikosti několika mm ve stadiu vývinu prvních dvou bradavek, mezi které lze upevnit jemnou gumičku Rychle rostoucí roubované rostliny často vytvářejí několik odnoží, které můžeme odříznout a přeroubovat.

Když je ponecháme, roub se vyvine do trsovitých tvarů. Roubovanci kvetou ve třetím až čtvrtém roce. Pravokořenné semenáče narůstají velmi pomalu a kvetou za řadu let, mají citlivé kořeny, kterým nesvědčí tlející látky v substrátu, dlouhodobé mokro a chladno. Při pěstování je nutná opatrnost a zkušenosti. Začínajícím pěstitelům jsou doporučovány roubovaní jedinci.