Detail

Popis

---

Tužebník jilmový je vytrvalá, vonící bylina až 150cm vysoká s článkovaným plazivým oddenkem a přímou, nahoře větvenou lodyhou. Listy jsou přetrhovaně lichozpeřené - s většími listy se střídají lístky zakrnělé, vejčitě zašpičatělé. Listy mají často zpeřenou nervaturu a na líci červený nádech, na rubu běloplstnatý. Květy jsou nažloutle bílé, drobné, složené v bohaté vrcholíky. Květy mají pět kališních, pět korunních plátků a mnoho tyčinek. Plody jsou měchýřky. Rostlina kvete v červnu a červenci.

Výskyt:
Tužebník jilmový je v Evropě rozšířený, u nás roste v pobřežních houštinách a na vlhkých loukách.

Použitelná část:
Z rostliny se používá květ nebo nať.

Sběr:
Květy se sbírají ručně nebo hřebenem a rycgle se suší ve stínu. Pokud se suší uměle, pak nesmí teplota překročit 40°C. Nať se sbírá v době květu rostliny a suší se stejně jako květ. Příliš dlouhé stonky u natě jsou nežádoucí. Květní droga má slabý pach po methylesteru kyseliny salicylové a svíravě hořkou chuť.

Použití:
Všechny části rostliny, zejména nať a květy, obsahují glykosid gaultherin a spirein, flavony a silici. Silice obsahuje salicylaldehyd a vonný methylsalicytát. Gaultherin se štěpí v salicylovou sloučeninu. Obsahové látky mají účinek slabě diuretický a také diaforetický. Mají vliv na snížení horečky.
Droga se používá vnitně v nálevu jako antipyretikum a antirevmatikum při horečnatých onemocněních z nachlazení, při chřipce, dně a revmatismu, jako prostředek diuretický při onemocněních močového měchýře a ledvin, při poruchách výměny látkové.
Rostlina je označována jako rostlinný salicytát, stejně jako vrba bílá. Léčebný účinek závisí na obsahu salicylových sloučenin. Dnes se příliš neužívá, nahradily ji prostředky umělé.
Ma suchých loukách, pasekách a ve světlých lesích roste tužebník šestiplátečný (Filipendula hexapetala). Obsahuje gaultherin, nať obsahuje glykosid s kyanovodíkem, ve stopách vanilin a salicylový aldehyd. Byla oblíbena zejména v lidovém léčitelství stejně jako předešlý druh.