Detail
Kategorie |
Ostatní léčivé rostliny |
Barvy rostliny |
bílá
|
Barvy listů |
zelená
|
Tvary listů |
vejčité
|
Typy listů |
listnaté, opadavé
|
Měsíce kvetení |
Červen, Červenec
|
Požadavky rostliny |
slunce, polostín, vlhko, nenáročné
|
Použití rostliny |
v lékařství
|
Použitelné části rostliny |
stonek
|
Popis
Tučnice obecná je vytrvalá masožravá bylina s podlouhle vejčitými, žláznatě lepkavými listy, sestavenými do přízemní růžice. Má jeden nebo několik jednokvětých stvolů. Květy jsou až 10mm dlouhé, žláznatě pýřité, mají modrofialovou korunu s bělavým kvítkem. Plod je tobolka vejčitě kulovitá. Rostlina kvete v červnu a červenci.
Výskyt:Tučnice roste na severní polokouli. U nás roztroušeně na rašelinných loukách od nížin do subalpinského pásma.
Použitelná část:Z rostliny se používá nať.
Sběr:Nať se sbírá v době květu rostliny v červnu a červenci, suší se rychle ve stínu. Umělá teplota při sušení nemá překročit 40°C. Droga je bez pachu, chuti ostře hořké.
Použití:Rostlina obsahuje hlavně proteolytický enzym, transskořicovou kyselinu a řadu organických kyselin. Obsahuje i látku podobnou katechinu. Účinné látky zmírňují lřečové stahy a zvyšují sekreci horních cest dýchacích. Působí také jako insekticidum.
Droga se používá vnitřně v nálevu jako spazmolytikum při dušnosti, záchvatech kašle zejména u dětí. Často se používala při všech plicních nemocech. Používá se jako rosnatka, ale její protikřečový účinek je slabší.
Tučnice se také může použít ke sražení mléka, protože obsahuje trypsinu podobný fermet, pinguikalutryptázu a jiné enzymy. K těmto účelům se používá hlavně v severských státech, např. ve Švédsku.
Blízce příbuzné jsou různé druhy bublinatky (Utricularia).