Detail

Popis

---

Tolita lékařská je vytrvalá, asi jeden metr dorůstající bylina s oddenkem, vybaveným četnými silnějšími kořínky. Lodyhu má přímou, jednoduchou, oblou, dutou a dvouřadě pýřitou. Listy jsou jednoduché, celokrajné, vstřícné, dolní krátce řapíkaté, okrouhle trojboké, na bázi srdčité, horní listy mají kopinaté, na bázi zaokrouhlené, s krátkým řapíkem. Květy rostou v mimoúžlabních, stopkatých, jednostranných zdánlivých okolících, na různě dlouhých stopkách. Koruna je zvonkovitá, bílá, někdy nazelenalá, tvoří uvnitř květu pakorunku. Kvete v květnu až v srpnu. Plodem je asi 6cm dlouhá tobolka s hedvábně ochlupenými semínky.

Čeleď:
Asclepiadaceae - klejichovité

Pěstování:
Tolita lékařská je u nás dosti hojná bylina rostoucí na travnatých stráních a skalnatých svazcích, nebo při okrajích lesů, od nížiny do horského pásma, v teplejších oblastech. Má ráda půdy výhřevné, vysýchavé, zásadité až neutrální nebo i slabě kyselé, mělké, kamenité a hlinité.

Použití:
Drogou je kořen tolity, sbíraný na jaře nebo lépe na podzim. V homeopatii se využívají čerstvé listy.
Droga obsahuje glykosid vincetoxin, několik alkaloidů, kyselinu skořicovou a asklepiovou, silici, sliz, saponiny a je pokládána za mírně až středně toxickou. Otrava se projevuje zvracením, průjmem a možností centrálního ochrnutí, zejména dechových center. Chronické otravy z dlouhodobějšího příjmu nižších dávek jsou doprovázeny zánětem močových cest. Vedle člověka je na toxicitu drogy citlivá především ovce.
Použití drogy se dnes pokládá za zastaralé, protože ve všech doporučovaných indikacích máme k dispozici drogy stejně účinné, ale organismem lépe tolerované. Droga se používala jako prostředek močopudný, potopudný, pro vyvolání zvracení a jako projímadlo. V současnosti ji podáváme pouze zevně, k ošetření dlouhodobých vyrážek a k léčbě ekzémů.
V homeopatii se zpracovávají listy kvetoucí natě, trhané nejlépe v plném květu byliny. Užívá se při otocích všeho druhu, například ledvin, jater, sleziny a při zánětu uzlin, ale také při všech otocích srdečního původu. V těchto indikacích je bylina v homeopatickém zpracování nenahraditelná.
Slovenský bylinář dr. Fedor Thurzo používal tinkturu z tolity lékařské jako detoxikující prostředek v případech, kdy předpokládal sebeotravu organismu nevyloučenými zplodinami vlastní látkové výměny.
Bylina je sice jedovatá, ale pro její specifický účinek právě v oblastech jen velmi těžko léčitelných by bylo velkou chybou ji nevyužívat. Lidově je tato bylina ceněna jako vynikající močopudný a potopudný prostředek k vylučování zplodin z těla a tím i pro likvidaci vnitřních otoků, hlavně ledvinového, srdečního nebo lymfatického původu.