Detail
Kategorie |
Bylinky |
Výška rostliny |
do 25 cm
|
Barvy rostliny |
bílá
|
Barvy listů |
zelená
|
Tvary listů |
pilovité, vejčité
|
Typy listů |
listnaté
|
Měsíce kvetení |
Červenec, Srpen
|
Požadavky rostliny |
slunce, polostín, vlhko, propustné půdy, nenáročné, humózní půdy
|
Použití rostliny |
v lékařství
|
Použitelné části rostliny |
květ, stonek
|
Popis
Světlík lékařský je jednoletá poloparazitní rostlina, s lodyhou asi čtvrt metru vysokou, větvenou, bohatě olistěnou, měkce pýřitou. Vstřícné listy jsou téměř objímavé, zašpičatělé, vejčité, ostře pilovité. Květy jsou uspořádány v konečných lichopřeslenech, jsou bílé nebo nafialovělé. Na spodině okvětního plátku se nachází typická žlutá skvrna. Kvete v červenci a v srpnu. Plod je podlouhle klínovitá tobolka.
Čeleď:Scrophulariaceae - krtičníkovité
Pěstování:Světlík byl dříve velmi častou rostlinou luk, pastvin a lesních okrajů. Dává přednost alkalickému prostředí a miluje čisté spodní vody. Z tohoto důvodu je ho stále méně.
Sklizeň:Předmětem sběru je kvetoucí nať, sbíraná v době květu.
Použití:hlavní účinnou látkou je iridoidní glykosid aucubin. Dále jsou obsaženy třísloviny, málo kumarínu, hořčiny, silice, praskyřicím podobná aromatická substance, oleje, flavonoidy, kyselina kávová, z minerálů pak soli mědi a hořčíku.
Světlík je svými léčivými účinky proslavený. Léčí nejrůznější oční záněty - zánět spojivek, očních víček a další. Dobré výsledky byly zaznamenány i při léčbě oční únavy, spojené se světloplachostí.
Droga snižuje krevní tlak, příznivě ovlivňuje trávení a bolest žaludku. Upravuje činnost střev, tlumí neproduktivní suchý kašel při bronhyitidě a slouží jako uklidňující prostředek při duševní přepracovanosti.
Zevně se přikládají světlíkové obklady na hnisavé kožní projevy. Tato droga se také používá k očním výplachům, někdy ve směsi s heřmánkem.
Vhodnou formou může být i podávání práškované drogy nebo tinktury.
Droga je mimořádně vhodná ke kombinaci do směsí. V očním lékařství se doporučuje zejména kombinace s květem měsíčku, s květem chrpy a fenyklem. Při léčbě trávícího ústrojí se kombinuje s natí benediktu nebo oddenkem puškvorce. Při bronchytidě je vhodná kombinace se slizovými drogami, zejména s kořenem proskurníku. Při duševním přepracování kombinujeme světlík s natí úročníku bolhoje, ale také s vřesem, s pravým zeleným čajem nebo s drogami, které působí jako adaptogeny a harmonizátory, tedy např. se žen šenem.
Droga nemá žádné nežádoucí účinky a je možné ji podávat i v době těhotenství a v laktaci.
Při šedém zákalu je vhodné smíchat list lesního maliníku a nať světlíku v poměru 4:1. z této směsi připravíme odvar vařený asi dvě minuty. Po vychladnutí na tělesnou teplotu tímto odvarem vyplachujme oči několikrát denně.
Pro homeopatické zpracování se používá celá kvetoucí rostlina, sbíraná v květu. Ordinuje se především na jaterní a oční potíže, při poruchách látkové výměny obecně, při potížích horních cest dýchacích a jinak jako v alopatii. Zevně se užívá k výplachu očí, zánětech slzných vaků, oční skrofulóze, světloplachosti pod.
Albertus magnus doporučoval světlíkový čaj k posílení paměti. Ve staré magické praxi byl světlík nošen k posílení duševních sil a dokonce se jím prý dala vyvolat jasnozřivost. Používal se k řešení složitých problémů. V 17. století prohlásil známý americký bylinkář nicholas Culpeper : „Kdo užívá světlík, jako by z poloviny vykradl výrobce brýlí“.
Práškovaná bylina se používá při poruchách trávení a zlepšuje tvorbu a složení žaludečních šťáv. Pomáhá také při žloutence. Denně podáváme jednou denně na špičku kulatého nože ve vodě. Pro posílení schopnosti vidění se podávají 2 gramy prášku také ve vodě.
Velmi dobré je světlíkové víno. Do jednoho litru vinného nebo jablečného moštu, pokud je ještě sladký, dáme jednu hrst suché natě světlíku a necháme vše zkvasit. Po vykvašení vyndáme nať a dostatečně profiltrujeme. Pijeme jednu skleničku denně, před jídlem.