Detail

Popis

---

Rozpuk jízlivý je vytrvalá až 1m vysoká bylina s lysou lodyhou v dolní části hlízovitě ztlustlou, uvnitř dutou, přehrádkovanou, zevně podélně brázditou a přeslenovitě větvenou. Listy má dva až třikrát zpeřené, složené z dlouze kopinatých, ostře pilovitých lístků. Okolíky jsou dlouze stopkaté, bez obalů nebo s 1 -2 čárkovitými listy. Květy jsou bílé. Plod je široce vejčitá a úzce žebernatá dvounažka ze stran smáčknutá. Rostlina je prudce jedovatá. Kvete od července do září.
Rozpuk je možné zaměnit s děhelem lesním a andělikou. Plody rozpuku je možné zaměnit za plody haluchy vodní, které jsou menší, kuželovité z boku smáčknuté a výrazně brázdité. Halucha vodní roste většinou na stejných místech jako rozpuk.

Výskyt:
Rozpuk roste po celé severní polokouli, u nás obyčejně v tůních, příkopech a na bahnitých březích stojatých vod.

Použitelná část:
Z rostliny se používá oddenek.

Sběr:
Oddenek se sbírá na podzim, rychle se omyje, rozpůlí a suší. Umělá teplota při sušení nesmí být vyšší než 40°C. Poškozený oddenek vylučuje páchnoucí šťávu, která na vzduchu žloutne a poté zčervená. Droga nemá žádný pach a chuť má odporně petrželovou.

Použití:
Droga obsahuje zejména hořce chutnající jedovatý cikutoxin a silici s kuminolem, cymolem a terpeny. Působí na mozek a pokožku. Látky rozpuku mají vliv na ústřední nervovou soustavu. Ve větších dávkách může vyvolat závratě, obluzení a křeče.
Droga je nebezpečná, pro svou jedovatost se dnes v terapii už nepoužívá. Její význam je pouze toxikologický. I zevní použití je nebezpečné. Případná otrava se projevuje ochrnutím mozku, zpočátku s bolestí hlavy, pocitem nevůle, zvracením, srdeční úzkostí a křečemi podobnými epilepsii.