Detail

Popis

---

Řepík lékařský je trvalka, dorůstá do výšky 750cm. Má krátký, dřevnatějící oddenek a přímou, jen ve spodní části olistěnou lodyhu. Listy jsou přetrhovaně lichozpeřené, místy podlouhle vejčité, pilovité, na rubu stříbrošedě chlupaté. Květy mají jasně žlutou korunu, jsou asi 1cm velké a uspořádány jsou do klasovitých hroznů. Kvete od června do srpna, plodem je ostnatá nažka.
Velkým zastáncem řepíku byl přední český botanik z meziválečného období, profesor doktor Josef Velenovský, autor díla Přírodní filosofie.
Řepík je uznáván jako jedna z nejužitečnějších rostlin v celé Evropě. U nás používá řepík hlavně venkovské obyvatelstvo.

Výskyt:
Řepík je rozšířenou bylinou suchých luk, mezí, křovin, houštin a rumišť, dá se také dobře pěstovat.

Sklizeň:
Předmětem sběru je obvykle kvetoucí nať sbíraná obyčejně od června do srpna.

Použití:
Droga obsahuje především katechinové třísloviny, méně elagových tříslovin. V nati nacházíme též gallotanin. Dále jsou tu triterpenové sloučeniny, např. kyselina ursolová. V droze je také vysoký obsah kyseliny křemičité, železo, silicinamid kyseliny nikotinové, organické kyseliny - kyselinu askorbovou, cholin, flavonoidy, hořčiny a malé množství saponinů.
Nať řepíku je velmi univerzální droga. Stimuluje činnost žlučníku, zvyšuje detoxifikaci jater, zlepšuje metabolismus tuků a cholesterolu. Zlepšuje trávení, tlumí zánětlivé procesy na sliznici trávícího ústrojí, tlumí průjmy různého původu.
Droga se podává také při kožních chorobách, a to v kombinované, vnitřní i zevní terapii, zevně formou obkladů, koupelí a mastí.
Pokud nám postačí mírný účinek drogy, použijeme nálev, pokud vyžadujeme razantnější účinek, podáváme odvar, vařený asi 2 minuty.
Řepík mohou užívat i těhotné a kojící ženy, není toxický a nejsou známy žádné výraznější nežádoucí účinky. Je vhodný pro dlouhodobé užívání, dlouhodobé ale neznamená trvalé!
Řepík je velmi vhodný pro samostatné podávání, ale osvědčil se také do směsí. V jaterních indikacích ho kombinujeme s vlaštovičníkem, zemědýmem, pampeliškou, čekankou, s květem růže, se semenem ostropeřenec mariánského, s natí pelyňku pravého nebo černobýlu a s květem měsíčku. Pro zevní použití je vhodná kombinace s kořenem kostivalu nebo s natí kokošky pastuší tobolky.
Pro přípravu kloktadla na bolesti v krku použijeme směs z natě tymiánu, s květem měsíčku a se šalvějí. Všech bylinek dáme do směsi stejný díl.
V homeopatii je řepík velmi oblíbenou bylinou. Jako základ se používá list řapíku, trhaný v době květu. Z něj upravenou tinkturu užíváme k léčbě jater a žlučníku, při průjmech, žloutence, při poruchách trávení, střevní nečinnosti a k výplachům.
V magii sloužil řepík jako ochrana k odvracení záporných energií a k zahánění duchů.
Čaj připravený z řapíku působí svíravě a užívá se k léčbě jaterních poruch, k vyčištění střev a k odstraněné ledvinového písku. Tři šálky denně můžeme pít proti kašli, rýmě, zánětům v krku a revmatismu.
Šťáva z čerstvé natě působí proti průjmu, při potížích jater a sleziny, při abscesech jater a plic a při nádorech ve střevech.
Proti únavě je dobrá koupel nohou ve vodě s přídavkem nálevu z řepíku. Koupel by měla trvat alespoň 10 minut.